Článek
Nuda jako nejlepší učitel kreativity
Dnešní děti se nudí méně než kterákoli generace před nimi. Kdykoli přijde chvíle prázdnoty - čekání u lékaře, cesta autem nebo oběd v restauraci - dostane dítě do ruky telefon. Problémem přitom není přístroj samotný, ale fakt, že nuda má v lidském vývoji svůj hluboký smysl.
Nuda je vzácná chvíle, kdy mozek dítěte začíná pracovat samostatně. Vymýšlí si, fantazíruje a hledá vlastní řešení. Dítě, které se nikdy nenudí, se nikdy nenaučí zabavit samo. Takový člověk pak bude celý život závislý na vnějších stimulech - ať už jde o telefon, nekonečné seriály nebo neustálé notifikace.
Empatie se na displeji nenaučí
Respektující výchova klade velký důraz na emoce. Ty se však dítě učí číst z lidských tváří, nikoliv z emoji. Pokud dítě u stolu sleduje displej místo svých sourozenců nebo rodičů, netrénuje své sociální vnímání. Uniká mu, kdy je druhý člověk smutný, přetížený, nebo kdy naopak stojí o společnost.
Psycholog Milan Studnička to říká na rovinu: Špatně pochopená respektující výchova v kombinaci s digitálními technologiemi vytváří děti, které neumí vnímat potřeby druhých. Tyto děti neustupují ostatním záměrně – ony je prostě jen nevidí.
Hranice nejsou trest, ale dovednost
Největší mýtus kolem digitálních technologií zní: „Když mu ten mobil vezmu, bude se vztekat.“ Ano, bude. A přesně to se má stát. Frustrace z toho, že nemohu mít všechno hned, je základní životní dovedností. Dítě, které se s touto emocí nikdy nenaučí pracovat v bezpečném prostředí domova, ji v dospělosti nezvládne vůbec.
Telefon v rukou tříletého dítěte není žádným výdobytkem moderního rodičovství. Je to jen to nejjednodušší řešení v náročné chvíli. My rodiče to víme. Jen se o tom zatím nahlas příliš nemluví.
Jak dlouho denně tráví telefon v rukou vašich dětí? Je pro vás mobil zachráncem, nebo tichým nepřítelem?
