Dana Syslová skrývá obrovskou sílu, přesto ji osud nešetřil. Manžel byl cholerik, syn si vzal život

Maminka Dany Syslové se za druhé světové války zamilovala do francouzského zajatce, se kterým dceru počala. Jenže, když válka skončila, každý z nich chtěl domů. A tak Syslová svého tatínka nikdy nepoznala. Sama říkávala, že se vlastně moc nevyptávala. A když se ptát chtěla, maminka už nežila. „Věděl o mně, že existuju, že jsem se narodila, že jsem holčička, ale ten vztah pak šel do ztracena,“ vzpomínala.

Když pak dostudovala talentovaná herečka DAMU a nastoupila do divadla, do života jí přišel kolega Vlastimil Hašek, který je známý ze seriálu Malý pitaval z velkého města. „Zpočátku mi nahrazoval tatínka. On byl o hodně let, skoro o osmnáct, starší. Měla jsem pocit takový ochrany. Tak dlouho o mě pečoval, až mě zbouchnul. Neměli jsme vůbec žádné společné zájmy. On byl kavárenský typ, miloval kavárny, hospody. Zpočátku jsem s ním na to pivo chodila, ale protože jsem se s jeho kamarády nudila, šla jsem se projít. On se tam vykecal a pak jsme společně třeba trávili večer. Já byla holka z venkova, ale jeho dostat na procházku do přírody, to bylo příšerný. Tu větvička ho škrábla, tu muška letěla. Byl nejradši doma nebo v hospodě nebo v divadle. Byli jsme opravdu velmi rozdílní, ale přesto nám to fungovalo,“ dodala.

S Haškem nebylo soužití vůbec jednoduché. Po svatbě se jim narodili dva synové Jiří a Daniel. Jenže manžel byl velký cholerik a nebylo to s ním jednoduché. „V rolích byl hodný, klidný, rozvážný. A doma to byl pravý opak. Byl to cholerik. Křičel kvůli každé prkotině tak, že všichni byli v pozoru. Ale za pět minut nic nevěděl. Taková zvláštní povaha. Ale vzpomínám na něj docela ráda, na všechny ty ošklivý věci jsem zapomněla,“ popsala jejich vztah.

Přitom v hospůdkách, kde vysedával, platil za skvělého společníka. Manželství se Syslovou bylo ale bouřlivé. Poznali se, když jí bylo osmnáct let, milovala výlety do přírody, čundry. Společné zájmy neměli, v mnoha ohledech si nerozuměli. Hrozba toho, že kvůli sebemenší maličkosti se může rozpoutat peklo, visela ve vzduchu takřka neustále. Ale i na to se dá zvyknout, říkávala Syslová.

S Haškem byla až do posledních minut. Prožil několik infarktů, třetí se mu stal osudným. Zemřel v dubnu 1992 své manželce v náručí. Tehdy se léčil se srdcem, lékaři ho pustili na víkend domů, a tam zemřel. Od té doby se Syslová vedle jiného muže neobjevila, ačkoliv podle svých slov ještě jeden vztah prožila. Dalšího muže ale po svém boku na veřejnosti nikdy neukázala.

Bohužel to nebyla jediná tragédie, která ji v osudný rok potkala. Krátce po smrti manžela se musela také vypořádat se smrtí syna Jiřího (†25), který odešel velmi mladý. Oběsil se a jeden čas se říkalo, že neunesl smrt otce. To herečka později sama vyvrátila a uvedla, že byl citlivým mužem a trpěl depresemi.

„Bylo to strašné období. První roky jsem prožila jakoby v mlze,“ zavzpomínala. „Nějakou dobu to trvá, než se z toho dokážete vzpamatovat. Ale nedá se s tím dělat absolutně nic. Buď se rozhodnete to přežít, nebo se upijete,“ dodala. Je až neuvěřitelné, že je Syslová dodnes známá jako umělkyně, které nikdy nechybí úsměv na tváři. Na place je vždy optimistická, plná života. I z jejích rolí je cítit, že umí žít naplno.

Přitom v roce 2006 jí život dal další ránu. Šla na běžnou lékařskou prohlídku a byl jí diagnostikován zhoubný nádor. Podrobila se operaci, docházela na chemoterapie. Zase bojovala z plných sil. Léčba byla účinná a herečka se zotavila. „Spousta věcí v našich životech nejsou náhoda a nejdou ovlivnit. Jsou podle mě dané a je jen na nás, zda události přijmeme takové, jaké jsou, nebo ne. Když už člověk přežije všechny ty věci a chce žít dál, dojde k nějakému zklidnění a harmonii. Já to mám dokonce i v numerologii, že teď už se nic nestane a konečně můžu žít klidně. Tak jsem si řekla, že pokud mně budou sloužit nohy, oči a sluch a nebudu nemocná, tak si ten život ještě budu užívat,“ má jasno a zdá se, že svým slovům dostává každý den.

Zdroj: CNN Prima News, kafe.cz, Prima ŽENY, blesk.cz, kafe.cz, iDNES.cz