Článek
Kdo by však čekal idylické domácí lekce zpěvu a předávání zkušeností u klavíru, byl by na omylu. Společná snaha o umělecké vedení pro herečku Hanu Kusnjerovou skončila dřív, než vlastně začala.
Herečka dnes již s nadhledem vzpomíná na moment, kdy se ji otec pokusil zasvětit do tajů pěveckého řemesla. Rodinná spolupráce však narazila na realitu už po pár chvílích. „Měla hlas podobný jako Dáša Pecková. Ale učit dceru prostě nejde. Asi po třech hodinách jsem s ní vyrazil dveře,“ vzpomínal Ivan Kusnjer. Pochopil, že tudy cesta nepovede. Učit vlastní dítě totiž vyžaduje zcela jiný druh trpělivosti, než jaký mají špičkoví umělci k sobě samým. „Povahou jsme si velmi podobní, proto není divu, že naše rozhovory často končí tichem nebo výměnou názorů, ze kterých těžko slevujeme,“ prozradil.
Uměleckou cestu si vybojovala sama
Přestože ji otec řemeslu neučil, umělecké prostředí Kusnjerovou neodvratně nasměrovalo k herectví. Místo operních árií se nakonec našla v činohře a před kamerou, kde si vybudovala vlastní jméno. Výrazně na sebe upozornila například v dobovém seriálu Zlatá labuť, kde se stala jednou z oblíbených tváří diváků. Na rozdíl od svých postav si však své místo v pražských divadlech musela poctivě odpracovat bez otcovy protekce. A to ačkoliv se na prknech Státní opery objevila už jako malá. Zpívala také v Kühnově sboru. I její maminka měla ale odjakživa k umění blízko. Hana je totiž dcerou baletky Marty Kusnjerové, a snad právě proto Hana tančila před lety v baletní přípravce Národního divadla. A aby toho nebylo málo, umí ještě na klavír. O talent tak u ní rozhodně není nouze.
Dnes se kromě herectví věnuje také dabingu, momentálně září v Metodě Markovič: Straka, kde si zahrála maminku vraha Jiřího Straky a ukázala fantastický herecký rozsah. Když si vzpomenete na její nenápadnou, ale trhlou Ladu z Ordinace v růžové zahradě, jde o neuvěřitelný posun. Pro Hanu zkrátka stačí, aby dostala do ruky scénář a rázem se převtělí v jakoukoliv postavu, kterou jí diváci věří na první pohled.
Navzdory rostoucí popularitě si své soukromí pečlivě střeží. Je sice známo, že vychovává sedmiletou dceru Elišku a s jejím otcem již netvoří pár, další detaily ze svého života však veřejnosti neodhaluje. Jedinou výjimkou je její upřímnost ohledně duševního zdraví. Kusnjerová otevřeně přiznává letitý boj s úzkostmi, čímž se snaží své fanoušky podpořit a ukázat jim, že za psychické potíže není třeba se stydět ani je skrývat před okolím.

Dagmar Pecková, Zdeněk Svěrák a Ivan Kusnjer v roce 2011
Kdo je Ivan Kusnjer?
Mladší ročníky si možná Hanu se známým Ivanem Kusnjerem nespojí, ale ve svém oboru je uznávanou kapacitou. Přední český barytonista získal hudební vzdělání na pražské AMU pod vedením Teodora Šrubaře, na což navázal prestižními stážemi v Itálii, včetně milánské La Scaly. Své umělecké renomé si začal budovat na operních pódiích v Ostravě a Brně, přičemž od roku 1982 je neodmyslitelně spjat se souborem Národního divadla v Praze. Během své bohaté kariéry ztvárnil přes 60 různorodých rolí, čímž se zařadil k absolutní špičce svého oboru. Jeho repertoár zahrnuje jak stěžejní postavy české klasiky od Smetany a Dvořáka, tak i světové úlohy v dílech Mozarta, Verdiho, Pucciniho či Rossiniho. Kromě domácí scény pravidelně hostoval v nejvýznamnějších operních domech světa, jako jsou Vídeňská státní opera, berlínská Staatsoper nebo divadla v Paříži, Madridu a v zámoří.
Stejně významná je jeho stopa v koncertním a nahrávacím umění. Spolupracoval s elitními členy Berlínské či Vídeňské filharmonie a vystupoval v legendárních sálech od newyorské Carnegie Hall po tokijskou Santory Hall. Jeho diskografie čítá zhruba 40 titulů, přičemž světový úspěch mu přineslo zejména provedení Orffovy Carminy Burana, kterou odzpíval více než dvěstěkrát.
Za své mimořádné výkony obdržel tři Ceny Thálie a dvě nominace na prestižní americkou Grammy. Vedle interpretační činnosti se věnuje i charitě skrze svůj nadační fond Fatum a od roku 1996 předává své zkušenosti nové generaci pěvců jako profesor na pražské AMU, kde také dlouhodobě vedl katedru zpěvu.
Zdroj: magazin.aktualne.cz, TV Nova, iDNES.cz, narodni-divadlo.cz







