Článek
Ve svých čerstvých třiceti letech má Sabrina Gonzalez Pasterski za sebou výsledky, které vzbuzují hluboký respekt na Massachusetts Institute of Technology (zkráceně také MIT) i Harvardu, a mnozí kolegové ji bez nadsázky označují za jednu z nejchytřejších žijících žen světa.
Inženýrský zázrak v garáži
Sabrina vyrůstala v Chicagu a už od raného dětství se vymykala všem tabulkám. Zatímco její vrstevníci trávili čas hrami, ona v garáži svých rodičů konstruovala vlastními silami funkční jednomotorové letadlo Zenith CH 601. V pouhých čtrnácti letech s ním úspěšně vzlétla nad Michiganským jezerem, čímž se stala nejmladší osobou, která kdy postavila a následně pilotovala vlastní stroj. Pilotní licenci získala dříve, než směla legálně usednout za volant automobilu.
Tato fascinace mechanikou a pohybem ji přirozeně přivedla k teoretické fyzice. Když se v roce 2010 hlásila na MIT, byla zprvu na čekací listině, dokud profesoři Allen Haggerty a Earll Murman neshlédli video z její stavby letadla. Jejich reakce byla okamžitá: „Spadla nám čelist. Její potenciál byl mimo tabulky.“ Studium na MIT dokončila s nejvyšším možným průměrem 5.0 a její talent ji následně dovedl na Harvardovu univerzitu, která patří k těm nejprestižnějším na světě a je také součástí elitní Ivy League.
Jde o skupinu osmi soukromých univerzit na severovýchodě USA, která původně vznikla jako sportovní konfederace v padesátých letech. Dnes je synonymem pro nejvyšší akademickou prestiž, sociální status a extrémně přísná výběrová řízení. Kromě Harvardu tam patří Brown, Columbia, Cornell, Dartmouth, Princeton, University of Pennsylvania a Yale.
Paradigma černé díry a citace od Hawkinga
Její vědecký přínos není jen teoretickým cvičením pro akademiky. Práce Sabriny Pasterski v oblasti spinové paměti a infračervené struktury gravitace zaujala i samotného Stephena Hawkinga. Ten její studie citoval ve svých posledních vědeckých článcích, konkrétně v práci o „měkkých chlupech“ černých děr, kterou publikoval krátce před svou smrtí.
Sabrina se zaměřuje na otázky kvantové gravitace, prostoročasu a chápání fungování vesmíru. Její výzkum se snaží propojit Einsteinovu obecnou relativitu s kvantovou mechanikou, což je svatý grál moderní fyziky. Přestože se o ní mluví jako o přímé nástupkyni největších mozků historie, ona sama zůstává nohama na zemi a soustředí se výhradně na matematické důkazy a výzkum.
Život v digitálním tichu
V době, kdy je sebeprezentace a budování osobní značky považováno za nutnost, působí její životní styl až neuvěřitelně. Sabrina nemá Facebook, Instagram ani Twitter a po dlouhou dobu nevlastnila ani chytrý telefon. Důsledně odmítá žádosti o rozhovory z lifestylových magazínů a distancuje se od pokusů médií vytvořit z ní celebritu.
Její digitální stopa se omezuje na strohou webovou stránku PhysicsGirl.com, která slouží spíše jako archiv jejích publikací a seznam přednášek než jako komunikační kanál. Podle jejích vlastních slov je pro ni nejvyšší hodnotou „svoboda přemýšlet a bádat bez tlaku na marketing“. Odmítla lukrativní nabídky od technologických gigantů i prestižní pracovní pozice v komerční sféře, jen aby si uchovala možnost věnovat se čisté vědě. Práci už jí nabízel i Jeff Bezos, ale odmítla ho.
Více než jen nálepka génia
Právě kombinace ryzí geniality a absolutní skromnosti je důvodem, proč ji svět přirovnává k Einsteinovi. Nejde o vnější podobu nebo slavné citáty, ale o vnitřní nastavení. O schopnost zcela se odevzdat hledání pravdy bez ohledu na finanční zisk nebo společenské uznání.
Sabrina Gonzalez Pasterski není novým Einsteinem v tom smyslu, že by opakovala jeho cestu. Ukazuje své generaci vědců, že opravdový génius nepotřebuje potlesk, aby měnil naše chápání reality. A co od ní můžeme ještě čekat, nad tím diskutuje nejeden její kolega.
Zdroj: physicsgirl.com, forbes.com, Perimeter Institute, imsa.edu, time.com
