Kdo je nová královna svahu Zuzana Maděrová? V dětství byla za podivína, táta se s ní moc nechlubí

Cesta rodačky z Liberce Zuzany Maděrové k profesionálnímu sportu nebyla umetená. Její rodiče si vrcholovou kariéru pro svou dceru původně nepřáli. Zuzana se k prknu dostala díky starší sestře Anně, která byla rodinnou „rebelkou“.

Maminka ji pak na snowboard brala tajně za otcovými zády. Právě tato dětská umíněnost se později ukázala jako klíčová. Už ve čtrnácti letech Maděrová rodině sebevědomě oznámila, že příští olympiáda bude její. Proroctví se jí splnilo, byť cesta k němu vedla přes administrativní náhody a zdravotní komplikace.

Není pochyb, že sportovní úspěch si Maděrová vydřela. Snowboarding pro ni není jen práce, ale životní styl. I když ji občas mrzí, že kvůli němu přišla o některé běžné zážitky svých vrstevníků, pocit z jízdy a vítězství jí to bohatě vynahrazuje.

Zatímco její spolužáci a kamarádi totiž řešili běžné dospívání, zábavu a volný čas, Zuzana byla plně soustředěná na trénink. Její okolí často nechápalo oběti, které sportu přinášela, což vedlo k tomu, že si s vrstevníky neměla moc co říct. A podle svých slov byla za podivína.

Obětovala hodně, aby mohla jednou stát na stupni vítězů. A rozhodně ukazuje, že nejde o cestu, která je pro každého. Možná právě ta dravost, která ji v dětství vyčleňovala z kolektivu, je dnes hlavním motorem v její profesionální kariéře.

Před čtyřmi lety v Pekingu byla ale Maděrová ještě ráda za samotnou účast. Do nominace se dostala na poslední chvíli jen díky tomu, že Kanada nevyužila své účastnické místo. Tehdejší výsledek byl však krutý. 23. místo v kvalifikaci a propastná ztráta jedenácti sekund na vítěznou Ledeckou. Jenže ona přesto do závodů vždy vstupovala s nastavením, že chce být nejrychlejší a bude patřit do světové špičky, což se jí dnešním zlatem definitivně potvrdilo.

Zlom přitom přišel zejména v posledních dvou sezónách. Přestože ji v roce 2024 brzdila poraněná chrupavka v kyčli, která si vyžádala operaci, dokázala se vrátit mezi světovou špičku. V aktuální sezóně ukazovala stabilní formu, kterou potvrdila druhým místem v Davosu a lednovým bronzem v Simonhöhe. V neděli 8. února 2026 pak v Livignu zúročila veškerou dřinu a stala se po Ester Ledecké a Evě Adamczykové teprve třetí českou olympijskou vítězkou na snowboardu v historii.

Sama Maděrová v dřívějších rozhovorech říkala, že soupeřky při jízdě sice vnímá, ale soustředí se hlavně na svůj výkon a techniku.

Závodnice Dukly Liberec zůstává i přes obrovský úspěch nohama na zemi. Její otec, který byl dříve striktně proti vrcholovému sportu, si k jejím úspěchům našel cestu, i když se jimi podle Zuzany stále příliš nechlubí. Když se ho někdo zeptá, zda je příbuzný slavné Zuzany Maděrové, často jen stroze odpoví, že „ona občas na tom prkně jezdí“.

Dnešní zlato je tak nejen sportovním milníkem, ale i definitivním potvrzením, že se dětský sen o „poslední olympiádě beze mě“ proměnil v realitu, která přepsala dějiny českého zimního sportu.

Zdroj: olympijskytym.cz, podcast Přes příkop, stream.cz, sport.aktualne.cz, czech-ski.com, Český olympijský tým