Článek
Do role všetečné drbny Kelišové v prvním díle kultovní trilogie Slunce, seno… Marie Švecová pasovala skvěle. A když natáčení skončilo, využila své velké slávy a založila si „byznys“ na tom, že prováděla turisty po Hošticích. Možná tehdy ani netušila, že její filmové jméno se stane označením pro všechny drbny světa a bude ho znát několik generací, které přijde po ní.
Marie Švecová se sama narodila ještě za Rakouska-Uherska v roce 1907 a odešla ve věku 87 let v září 1996. Stalo se tak jen pár let po uvedení posledního dílu Slunce, seno, erotika.
Od plotny přímo na stříbrné plátno
Režisér Troška tehdy vsadil na maximální autenticitu a před kameru nahnal v podstatě celou vesnici. Marie Švecová nebyla žádná cizinka, ale sestřenice Marie Pilátové, představitelky Konopnice, a především Troškova přímá sousedka. Režisér přesně věděl, co dělá. Marie byla žena od rány, která si nenechala nic líbit, a funkce hlavní informační spojky v obci jí seděla jako ulitá. Ačkoliv její filmová postava byla občas až nesnesitelně vlezlá, v reálném životě byla Švecová mnohem příjemnější společnicí. Podle vzpomínek jejích blízkých i kolegů z branže vynikala především svou pohostinností.
Bez zajímavosti není, že do role Konopníka obsadil režisér Troška svého vlastního tatínka Václava. Ten na natáčení za svého života vždy vzpomínal s úsměvem. „Ve Slunci, senu jsem byl otec Vency, soused Škopkových. Když se začalo natáčet, vůbec jsme Helenu neznali. Nikdy za tu dobu si tu nehrála na žádnou nóbl Pražačku. Zkrátka přišla mezi holky v JZD a zapadla mezi ně jako vesnická ženská,“ řekl.

Zdeněk Troška vycházel při natáčení komedie Slunce, seno… ze svých vlastních vzpomínek
Kuchyně jako střed vesmíru
Na její kulinářské umění s láskou vzpomínal často i Jiří Lábus, filmový živočichář Béďa. „Paní Švecová výborně vařila, to si do dneška pamatuji. Zvala nás co chvíli na oběd do svojí chalupy, s celým štábem jsme tam vždycky skvěle poobědvali. Byla opravdu báječná kuchařka. A když se ty filmy dotočily, pořádala pro turisty prohlídky po Hošticích. Jakmile tam někdo přijel, nabídla se, že ho provede, vyprávěla mu historky,“ vyprávěl.
Marie Švecová nebrala natáčení jen jako práci, ale jako příležitost postarat se o své nové přátele. Pravidelně zvala celý štáb k sobě do chalupy na obědy, které byly pro herce zvyklé na studený catering doslova vysvobozením.
I když se Švecová na oficiálních snímcích často tvářila přísně a vážně, v soukromí nezkazila žádnou legraci. Když se pak z Hoštic stal po obrovském úspěchu filmů turistický magnet, Marie se své nové role chopila s vervou sobě vlastní. Fungovala jako neoficiální průvodkyně, která návštěvníky zásobovala nekonečným množstvím drbů a historek z natáčení.

Ranč Šimona Pláničky v Hošticích
Jídlo i do Itálie
Lásku k jídlu nezapřela Švecová ani během cesty do Itálie, kam se jel natáčet poslední díl. Měla tehdy zabaleno jídlo na celý týden. Konzervy, vajíčka natvrdo i řízky. Přesto jí to nedalo a rozhodla se nějakou tu místní specialitu ochutnat. Jenže Jiří Růžička ji tehdy popíchnul, že si právě pochutnává na chobotnici a ona jí se udělalo tak nevolno, že se pozvracela a utekla z hotelu. Byla v takovém šoku, že jí nakonec zpátky přivezla policie. Italské natáčení bylo od začátku trošku divočina. „Když jsme se blížili k hranicím, byly asi dvě hodiny v noci a mě najednou napadlo, že když tam jedeme pracovat, jestli na to máme vůbec povolení. Samozřejmě, žádné nebylo. Tak jsme trnuli hrůzou, co s námi celníci provedou,“ prozradil Martin Dejdar.
„Jirka Lábus vyskočil z busu začal zpívat italské árie a Jarka Kretschmerová k tomu tančila. Celníci zpočátku nechápavě zírali, ale pak se začali bouřlivě smát a plácat se po kolenou. Mezitím autobus pomalu v tichosti projel hranice. Když byl za závorou, Jirka s Jarkou do něj naskočili, zamávali jsme jim a odjeli rychle pryč,“ dodal.
Náhradníci a vážná nehoda
Marii Švecovou taková parta svérázných herců nemohla překvapit, sama měla pro strach uděláno. Ačkoliv to ale jindy byla rázná žena, byly také situace, kdy se nechala ráda zastoupit. Například ve scéně, kdy jede Kelišová s farářem na kole. Tehdy totiž zahrál obě postavy někdo jiný. Kelišovou zastoupil devatenáctiletý fotbalista, pana faráře pak člen štábu.
Herci ale během natáčení jen o chlup utekli také velké tragédii. „Na místo natáčení, do Hoštic, nás vozili autobusem. Řidič jezdil rychle a jednou v serpentinách začal předjíždět. Vtom se proti nám vyřítil náklaďák. Já seděl úplně vzadu, v poslední chvíli jsem se chytil opěradla. Následovat náraz, přední sklo se vysypalo. Je zázrak, že se nikomu nic nestalo, až na drobné pohmožděniny. Helenka Růžičková měla naražený loket, někdo rozseknuté obočí. Ale celkově to skončilo dobře,“ vzpomínal v jednom z rozhovorů Pavel Kikinčuk.
Zdroj: extra.cz, csfd.cz, vlasta.cz, Prima ŽENY








