Helena Růžičková zdědila věštecké schopnosti po matce. Co předpověděla svým kolegům? Vše se splnilo

Věštecký dar zdědila Helena Růžičková po své mamince, rozené Srbce, a po celý život jej rozvíjela. Umělecké zákulisí ji znalo jako ženu, která dokázala z kávové sedliny nebo pouhého pohledu na dlaň vyčíst budoucnost s mrazivou přesností.

Slavní kolegové za ní chodili do šaten i domů, aby zjistili, co je čeká. Často však odcházeli bledí a plní emocí, protože proroctví slavné herečky se plnila do posledního písmene, ať už šlo o příchod životní lásky, nebo o neodvratný konec.

V soukromí byla Helena Růžičková neřízenou střelou, která kolem sebe šířila neuvěřitelnou energii. Původně vystudovala zubní laborantku a prošla baletní přípravkou Národního divadla, což jí i při její pozdější korpulentní postavě dodávalo nevídanou pohybovou lehkost. Byla to vášnivá kuřačka a milovnice dobrého jídla i společnosti, která se s ničím nepárala a říkala věci narovinu, občas i velmi nevybíravým způsobem. „Než tě Zdeněk poznal, nemluvil vůbec sprostě. A tys mi ho zkazila,“ říkala jí maminka režiséra Zdeňka Trošky, se kterým si byla Růžičková velmi blízká. „Aby ses nepos*ala, Růženko,“ odpověděla jí herečka tehdy.

Svou nadváhu nebrala jako handicap, ale jako přednost. Dokonce s nadsázkou prohlašovala, že za svůj život v rámci různých diet dokázala v součtu zhubnout stovky kilogramů. Lidé ji milovali pro její lidovost a absolutní nedostatek hvězdných manýrů.

Jedna z předpovědí Heleny Růžičkové se týkala zpěvačky Hany Zagorové. Když jí bylo sotva dvacet let a prožívala první lásky, podívala se jí herečka na ruku a předpověděla, že tu pravou lásku potká až ve 36 letech. To znělo Zagorové jako úplná fantazie. Proč by měla tak dlouho čekat na osudového muže? Růžičková navíc dodala, že to bude umělec a zpěvák, který nebude Čech.

Hana Zagorová tehdy proroctví brala s velkou rezervou, protože čekat na pravou lásku více než dvě desetiletí se zdálo jako nekonečná doba. Čas ovšem ukázal, že se věštkyně nemýlila. Přesně v šestačtyřiceti letech se cesty slavné zpěvačky zkřížily s operním pěvcem Štefanem Margitou, který pocházel ze Slovenska. Jejich manželství se stalo jedním z nejstabilnějších a nejkrásnějších v českém showbyznysu, přesně jak to Helena viděla v linkách osudu.

Zatímco Haně Zagorové přinesly karty radost, pro jiné kolegy měla Helena Růžičková zprávy, ze kterých naskakovala mráz po zádech. Nejděsivější proroctví si vyslechl herec Jiří Hrzán, známý milovník výšek, riskování a krásných žen. Potkali se při natáčení komedie Homolka a Tobolka. Helena se na Hrzána zadívala, prozkoumala jeho ruku a důrazně ho varovala, že mu v životě nezbývá mnoho času. Přímo mu řekla, že vidí nebezpečí spojené s výškami a létáním, a prosila ho, aby na sebe dával obrovský pozor a nepokoušel osud.

Jiří Hrzán byl známý svou divokou povahou a zálibou v balancování na hraně, a tak varování nebral příliš vážně. Bohužel se slova jeho kolegyně naplnila s děsivou přesností. Osm let po této věštbě, v září roku 1980, se Hrzán pokoušel vyšplhat po hromosvodu do bytu své přítelkyně v pátém patře. Ztratil rovnováhu, zřítil se z výšky a na následky těžkých zranění v pouhých jednačtyřiceti letech zemřel.

Helena Růžičková však nepředpovídala jen dramatické konce nebo pozdní lásky. Dokázala mladé kolegy také povzbudit a nasměrovat v momentech, kdy o své kariéře či osobním životě pochybovali. Příkladem je herečka a zpěvačka Yvetta Blanarovičová. Ta se v době svých začátků ocitla v situaci, kdy byla zcela nezadaná, bezdětná a její profesní budoucnost byla nejistá. Helena se na ni podívala a s naprostou jistotou jí oznámila, že se nemusí ničeho bát.

Předpověděla jí, že získá obrovskou popularitu díky jedné specifické roli, která ji navždy zapíše do srdcí diváků, a že v osobním životě najde štěstí v podobě syna. I v tomto případě se karty nemýlily. Yvetta Blanarovičová zanedlouho excelovala jako nezapomenutelný čertík v pohádce Princezna ze mlejna, což odstartovalo její velkou kariéru, a narodil se jí milovaný syn Matyáš. Z toho je dnes takový fešák, že si ho lidé mnohdy pletou s maminčiným milencem, ale lehké to s ním maminka neměla. „Já být můj syn, tak se mlátím od pondělí do pátku vařečkou,“ řekl o sobě. „Nevěděla jsem, co s ním mám dělat. Nakonec už jsem chtěla jít k psychologovi. Byla jsem zoufalá. Pak mi ale Matyáš řekl, že se vsadil, že bude mít samé kule. Nechal mě šílet kvůli pitomé sázce. Stejně ji nakonec prohrál, protože se mu nepodařilo dosáhnout pětky z tělocviku,“ vzpomínala se smíchem herečka.

Největší životní láskou Heleny Růžičkové byl její jediný syn Jiří Růžička mladší. Narodil se v roce 1956 a po rodičicíh zdědil nejen tvary, ale i sklon k obezitě. Ale také humor, díky kterému se i z něj stala herecká hvězda.Diváci si ho pamatují především jako družstevníka Josefa z trilogie Slunce, seno, ale za sebou měl daleko více rolí. Například ve filmu Čert a Káča, Zelená vlna nebo Trhala fialky dynamitem.

Společně s maminkou také léta objížděl republiku s úspěšnými estrádními programy. Jiří však celý život bojoval s morbidní obezitou, v určitých obdobích jeho váha sahala až ke třem stům kilogramů. To s sebou neslo obrovské zdravotní komplikace. Od roku 1996 byl prakticky trvale hospitalizován, utrpěl sérii infarktů a selhávalo mu tělo. Helena o jeho blížícím se konci věděla ze svých vizí dopředu. Jiří zemřel v únoru 1999 v pouhých třiačtyřiceti letech, což pro jeho matku znamenalo ránu, ze které se už nikdy plně nevzpamatovala.

Svébytný vztah měla věštkyně také k legendárnímu Vladimíru Menšíkovi. Oba patřili k mistrům humoru, ale v soukromí spolu dokázali mluvit o věcech mezi nebem a zemí. Menšík dlouhodobě bojoval s těžkým astmatem a jeho životní styl plný pracovního nasazení zdraví nepřidával.

Helena Růžičková u něj vycítila blížící se konec v době, kdy byl herec ještě plný energie a rozdával smích na všechny strany. Viděla, že jeho tělo slábne. Podobně jako u mnoha dalších přátel se snažila tyto informace podávat citlivě, často formou rad, aby zvolnili tempo a dávali na sebe pozor. Menšík však žil pro své diváky naplno až do posledního okamžiku, a tak se i tato smutná předtucha stala brzy realitou.

Sama Helena Růžičková odešla ze světa s naprostým klidem, svou smrt si totiž předpověděla. Věděla, že se blíží její konec. V roce 2002 jí lékaři diagnostikovali pokročilé stadium rakoviny žaludku. Herečka o svém boji s nemocí napsala upřímnou sérii knih Deník mezi životem a smrtí. To jí pomohlo vydělat na léčbu. „Udělaly jsme spolu deset knih, jedna vyšla až posmrtně. Helena musela pracovat. Ze svého malého důchodu si nemohla dovolit platit nadstandardní pokoj v nemocnici, který přitom potřebovala. Vždyť za ní chodila procesí návštěv,“ prozradila spisovatelka Marie Formáčková.

Absolvovala desítky chemoterapií, přišla o vlasy, ale svůj pověstný humor neztrácela ani na minutu. Boj s rakovinou ale nakonec prohrála. Možná i to ze svých vizí tušila. Zemřela v lednu 2004 v plzeňské fakultní nemocnici ve věku 67 let. Jen rok poté, co odešel její muž Jiří. S ním žila 45 let ve šťastném manželství. Premiéra filmu Kameňák 2, kde si Růžičková zahrála svou poslední roli, se konala až několik týdnů po její smrti.

Zdroj: Prima ŽENY, dotyk.cz, iDNES.cz, vlasta.cz