Článek
Karel Augusta nebyl jen hercem. Jeho životopis připomíná seznam snad všech myslitelných profesí. Původně měl přitom nakročeno k úřednické kariéře. Díky svému talentu v těsnopisu dokonce dostal nabídku pracovat v prezidentské kanceláři. „Možná proto, že jsem uměl hrát na klavír. Klávesa jako klávesa, má to stejný rytmus,“ svěřil se. Pracovní příležitost však odmítl, aby mohl jít za svým snem k divadlu. Vystudoval AMU, hru na flétnu i zmíněný klavír.
Zákaz hraní
Aby si obstaral finance, živil se jako kuchař, cirkusový klaun a konferenciér, dělník na zdymadle, skladník či prodavač kuřat. Jeho kariéru však poznamenal incident z doby normalizace. Poté, co v opilosti veřejně urazil tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka, dostal na výběr. Buď půjde do vězení a dostane zákaz hraní, nebo si nějaký čas pobude v psychiatrické léčebně.
Po herectví toužil natolik, že si zvolil druhou možnost a dostal tehdy na starost chod márnice. Později se vrátil do normálního života, ale stále platil zákaz hraní. A tak se vyučil právě kuchařem a pracoval v restauraci Královka na Proseku.
Život si uměl užívat
„Byl jsem mladý, byl to veselý život. V Jihlavě jsem působil v činohře. Táhlo mě to však k operetě. To je ten můj démon. Chci hudbu, baletky, volný projev, srandu,“ vzpomínal později.
Účinkoval v brněnském kabaretu Studio 10, v cirkuse Aeros, v satirickém divadle Večerní Brno a později i ve Státním divadle v Brně. Objevil se také ve filmech Byl jednou jeden polda, Malostranské humoresky, Divoké pivo nebo Kamarád do deště II - Příběh z Brooklynu. Nechyběl ani v počinu Krakonoš a lyžníci nebo seriálech Život na zámku, Území bílých králů či Malý pitaval z velkého města.
Už v mládí měl ale problémy s alkoholem. Ty ustoupily, když nastoupil na vojnu v Písku. „Když neznáte život ve všech podobách, nemůže z vás být herec,“ měl jasno.
Karel Augusta ve hře M. Uhdeho Král Vávra (divadlo Večerní Brno, 1964)
Osudové vzplanutí a drastická proměna
Ačkoliv byl léta vzorným otcem rodiny a manželem, na sklonku života jej zasáhla nečekaná vášeň. Zamiloval se do mladé baletky Dagmar a ve snaze se jí vyrovnat se rozhodl pro radikální životní změnu. Ve snaze omládnout shodil téměř 30 kilogramů, ovšem způsobem, který jeho tělo zdevastoval.
Místo jídla začal hlad zahánět bílým vínem. Drastická dieta v kombinaci s alkoholem nalačno vedla k totálnímu vyčerpání organismu. Přestože se snažil se závislostí bojovat v léčebnách, síly mu ubývaly. Režisér Jaroslav Soukup později vzpomínal, že Augusta byl ke konci natolik závislý, že bez „posilnění“ už nedokázal podat svůj pověstný stoprocentní výkon. „Musel jsem ho poslat, aby si šel loknout, pak přišel a zahrál to bravurně,“ prozradil.
Návrat domů a smutný konec
Herec se dlouho zmítal v citovém rozpolcení mezi novou láskou a manželkou Alenou, která mu i přes nevěru zůstávala oporou a v bytě mu ponechala jeho zázemí. Vnitřní boj a nejistotu Augusta opět řešil pitím, což vedlo k nevratnému poškození zdraví.
Dva měsíce před smrtí se definitivně rozhodl vrátit k rodině. Své ženě ještě stihl vyznat lásku, ale dalšího rána jej už našla mrtvého. „Ta smrt přišla nečekaně. Přišel odpoledne domů, lehl si a druhý den ráno nevstal. A já říkala: ‚Je ti blbě? Chceš jíst?‘ On už tu smrt zřejmě cítil… Večer jsem seděla u stolu, on přišel a říkal: ‚Alenko, mám tě moc rád.‘ Já jsem na něj zůstala koukat. A on říkal: ‚Já jenom chci, abys to věděla.‘ A odešel. Šel si lehnout a druhý den dopoledne jsem ho našla mrtvého. Zemřel na selhání ledvin,“ vzpomínala v dokumenty Příběhy slavných.
Karel Augusta zemřel těsně před svými 63. narozeninami na selhání ledvin.
Zdroj: lifee.cz, super.cz, iDNES.cz, ČSFD, CNN Prima News
