Maminka Jany Paulové byla krásná blondýnka a hvězda první republiky. Svatbu dcery si Šenková nepřála

Je jen málo těch, kteří by neznali herečku Janu Paulovou. Umí zahrát role, které jsou plné vtipu a smíchu, ale i ty o dost vážnější. Nedávno se objevila například v seriálu Jedna rodina, se svým dlouholetým kamarádem Václavem Vydrou také komentuje pořad Prostřeno, kde nahradila jeho manželku Janu Bouškovou.

Málokdo však ví, že její cesta k osobnímu štěstí tak přímočará nebyla. A když se zamilovala, musela se v té nejdůležitější chvíli postavit svým rodičům a nedat na obavy své maminky, která nesouhlasila s její svatbou. Paulová se ale tehdy nedala zviklat a mamince dokázala, jak moc se mýlila.

Jana Paulová se narodila v únoru 1955 v Praze a od dětství byla součástí uměleckého světa. Její tatínek František Paul byl ve své době velmi populárním operetním zpěvákem, hercem, režisérem a libretistou. V době, kdy si bral maminku Jany Paulové, byl už dvakrát rozvedený. Spolu s Janou měl dokonce sedm dětí. Maminka Eva Šenková zase zářila jako krásná blondýnka v prvorepublikových filmech a dlouhá léta působila jako úspěšná zpěvačka a herečka v Hudebním divadle Karlín.

Pro malou Janu bylo naprosto přirozené, že sedávala v divadelním hledišti a sledovala své rodiče při práci. Domov Paulových byl plný hudby, recitací a divadelních historek. Vztah s maminkou byl sice plný lásky, ale i kritika u nich doma měla své místo. Eva Šenková svou dceru totiž chválila jen zřídka a byla na ni velmi přísná. Přesto Paulová šla studovat na DAMU, kterou úspěšně absolvovala v roce 1976.

Brzy po dostudování potkala Jana Paulová svou životní lásku, talentovaného jazzového hudebníka Milana Svobodu. Oba byli na začátku kariéry a pojila je obrovská vzájemná přitažlivost. Když se však Jana rozhodla, že se za Milana provdá, narazila doma na tvrdý odpor.

Rodiče, a zejména maminka Eva Šenková, měli o budoucnosti své dcery úplně jiné představy. Eva jako zkušená divadelní umělkyně dobře věděla, jak nestálý, bohémský a finančně nejistý může být život po boku jazzového muzikanta. Pro svou dceru si přála stabilnější zázemí a muže s konvenčnějším povoláním. Myslela si na lékaře, možná advokáta. Umělce rozhodně ne. Neshody zašly dokonce tak daleko, že maminka odmítla jít dceři na svatbu. „Bylo to trochu podobné jako ve hře Lady Oscar, kterou nyní režíruji. On měl tenkrát dlouhé vlasy, byl to takový jazzman, a ona si představovala, že jí přivedu nějakého pana doktora. A ono ne,“ vzpomínala Paulová.

Jana Paulová se však nenechala odradit, dala na své city a v roce 1977 se za Milana Svobodu provdala. Čas ukázal, že to byla správná volba. S manželem tvoří harmonický a stabilní pár už téměř padesát let. Maminka nakonec viděla, jak je její dcera šťastná, a zetě vzala na milost.

Kromě úspěšné herecké kariéry, kterou po absolutoriu DAMU rozvíjela v divadle Semafor po boku Josefa Dvořáka, v Hudebním divadle Karlín a v posledních letech zejména v Divadle Kalich, má Jana Paulová ještě jednu obrovskou celoživotní vášeň. Tou je cestování, kterému propadla už před mnoha lety.

Nezůstala však u běžných turistických destinací. Fascinovala ji především Asie. Několik měsíců strávila putováním po Indii a Nepálu, kde dokonce zdolávala horské hřebeny. V Indii se dokonce aktivně zapojila do charity a pomohla tam založit školu pro sirotky. „Na jihu Indie jsem potkala duchovního mistra pana Brahmama, který tam založil domov pro staré lidi. Povídala jsem si s nimi a vyslechla ty jejich strašně smutné osudy. Slíbila jsem, že do konce svého produktivního života se jim budu starat o jídlo, což dělám,“ prozradila. „Na ulici jsem potkávala plno žebrajících dětí, často sirotků. Napadlo mě, jestli by vedle nešlo udělat školu, kde by žily, jedly a přitom se naučily číst, psát, počítat a mluvit anglicky, aby měly naději na lepší život. Pan Brahmam mě vyslechl a za týden přišel, že to je výborný nápad a že to uděláme,“ dodala.

Své bohaté zážitky z cestování a pohled na život v dalekých krajích později shrnula v úspěšné autobiografické knize s názvem Jak běžet do kopce.

Společně s manželem Milanem Svobodou vychovali dvě dcery, Adélu a Anežku. Obě dcery už mají své vlastní životy a svůj domov našly v zahraničí. Starší dcera Adéla se svým manželem převzala starost o indickou školu, kterou Jana Paulová pomáhala zakládat. Mladší dcera Anežka se zase na dlouho usadila na Normanských ostrovech, kam za ni Paulová často létala kvůli vnučce. Dnes už má herečka vnoučata dvě, a dcera se vrátila do Česka, čímž udělala své mamince velkou radost.

Roky ale herečka trávila spoustu času na cestách, a to nejen kvůli poznávání nových krajin, ale také proto, aby mohla strávit chvíle se svou rodinou. Ačkoliv se totiž její výchova v dětství mohla zdát přísnější, na blízké kolem sebe nedá Paulová dopustit.

Svou maminku totiž později obdivovala nejen kvůli jejímu talentu, ale také kvůli vnitřní síle, kterou za svůj život ukázala. „Za války ztratila tátu. Zřekl se jí, stejně jako své ženy. Moje babička poté šla do koncentráku a máma zůstala úplně sama,“ prozradila herečka rodinnou historii.

Šenková se dožila 81 let, zemřela v prosinci 2004. Celý život se soustředila především na divadlo, ale malou roli si zahrála také ve slavném filmu Amadeus. Tatínek Paulové odešel mnohem dříve, Paul zemřel v listopadu 1974. Bylo mu 78 let. Znát ho můžete z filmu Hrátky s čertem, Slovo dělá ženu nebo Hotel Modrá hvězda. Nechyběl ani ve snímku Advokát chudých, Velká přehrada nebo Městečko na dlani.

Zdroj: iDNES.cz, vlasta.cz, csfd.cz, vlasta.cz, iDNES.cz, super.cz