Článek
Většina skupin totiž umožňuje, aby tam jednotliví členové přispívali anonymně, pod smyšlenou přezdívkou. Často se jim totiž stávalo, že když přidali něco pod svým jménem, tvůrce nebo známá osobnost, kterou řešili, je okamžitě na sociálních sítích blokoval.
Nejde totiž jen o „drby“, které jsou častým námětem bulváru. Jde o každý jediný detail, soukromé informace ze života tvůrců nebo informace, kdo měl kdy s někým poměr. I taková vlákna už se objevila. Jeden ze členů tam vyzýval ostatní, ať se přiznají, jestli měli někdy milostný románek s celebritou. A kolikrát se objevovala jména, která rozhodně nepatří mezi nezadané.
A anonymita dává jednotlivým uživatelům něco navíc - sílu a odvahu napsat něco, co by pod vlastním jménem možná ani nezveřejnili. Z drbacích skupinek se tak stává poměrně ostré prostředí plné drbů, spekulací a polopravd.
Jaké to má hranice?
Problém není v tom, že lidé o svých oblíbených tvůrcích diskutují, protože to budou dělat vždy. Problém je v argumentu, který se často v drbacích skupinkách objevuje. „Bulvár to dělá taky, proč ne my.“ Jenže bulvár je pořád médium, které má odpovědnost. Na svá tvrzení potřebuje zdroje, ať už přiznané či anonymní, potřebuje doložit to, o čem píše. Mnohdy má inkriminující fotografie, někdy své tajné informátory. A pokud by došlo na žalobu kvůli lži, zaplatí odškodné. A mnohdy dost vysoké, částky mohou jít až do statisíců.
O tom ví své například Ondřej Vetchý, o kterém jeden z bulvárů napsal, že se před lety objevil na vyhlášení cen Český lev s milenkou. Nebyla to pravda, šlo o jeho manželku. A vysoudil 700 tisíc korun. S bulvárem se také soudil Pavel Kříž, o kterém se psalo, že zahýbá manželce. Tou dobou byl už vdovec a jako odškodnění žádal miliony. Takových případů bychom našli desítky.
A důvod to má jediný. Žijeme ve společnosti, která se teprve učí kriticky myslet, která pořád razí staré známé rčení, že „co je psáno, to je dáno“. Nutno také zmínit, že u některých slavných dochází na skupinkách už k evidentní šikaně.
Když se na někoho zaměříte…
Jsou totiž někteří, kteří jsou ve skupinkách velmi neoblíbení. Jeden čas to byla influencerka Sugar Denny, teď je to například Vlaďka Melicharová či Tereza Šulcová, která sdílí svůj život se synem, který má albinismus. Zdejší členové skupinky pak hledají každý jeden detail, za který by se mohli influencerce vysmát, proč ji zdrbnout, proč shodit, hanit.
Je to jakýsi anonymní lynč na toho, kdo zrovna přijde do rány. Ale je to tak v pořádku? Už dříve takové fórum fungovalo na Vinted, kde ho pak vedení společnosti zrušilo a další už nedovolilo. Mělo to dokonce za následek, že diskuzní část zmizela z webu úplně. Facebook zatím takové skupinky nemaže, ačkoliv některé už ostatní nahlásili a smazány byly. Jsou většinou uzavřené a pokud někdo něco vynese ven, dostane „skupinkový lynč“ také - a také letenku ven, jak se ve skupinkách říká.
Zdá se to novým trendem, lidé jsou lační po tom, aby přinesli nový drb nebo okomentovali postavu či život slavných. Ale když už, nemělo by to být za nějakých pravidel? Bez anonymity? Protože i takový malý drb může pořádně ublížit. Možná jsme ale svědky něčeho většího. Toho, že influenceři získávají vlastní „slavný rybníček“ a budou pod stejným drobnohledem jako lidé z uměleckého světa.
Zdroj: iDNES.cz
