Článek
Je známo, že se tragédie stala v obci Vonoklasy, kterou najdete v okrese Praha - Západ. Má jen pár stovek obyvatel, ale dnes už není po zločinu v tamních ulicích ani památky. A to navzdory tomu, že tam pořád míří turisté, aby se podívali na místo, kde se stal jeden z nejzáhadnějších případů české kriminalistiky.
Zbylo jen spáleniště
Novým majitelem se stal Miloslav Pohořelý. „Tady už není nic, jak bylo. Byli jsme jacísi vzdálení bratranci, nějaký ten příbuzenský vztah tam byl, ale jinak jsem ho neznal, a vlastně snad ani nikdy neviděl,“ řekl o Stanislavu Jelínkovi ml. Ten jediný tragédii přežil a měl ve studni bojovat s otcem o holý život. Několikrát však svou výpověď změnil a dodnes existují pochybnosti o tom, jak to celé bylo. Zemřel ale v roce 2002 (podle některých internetových zdrojů v roce 2003) na záchvat mozkové mrtvice.
„Dům jsem koupil jako spáleniště, byly tu trosky. Postavil jsem ho znova a vlastníma rukama. Studna tu už taky není, zasypal jsem ji a stromky vysázel nové. Ty poškozené, s oloupanou kůrou, uschly,“ dodal Pohořelý.
Zájmem o dům, kde se tragédie stala, rodina nového majitele velmi trpí. Sám přiznal, že mu chtiví turisté lezou někdy i na zahrádku bez zeptání. Tomu přitakal i bývalý starosta obce Pavel Jirkovský. „Ten masakr nad Vonoklasy pořád visí jako stigma. Děje se tu spousta zajímavých věcí a život je tu košatý, ale ta studna je zkrátka hodně silná.“
Sousedi se odstěhovali
Své svědectví podala webu denik.cz také Marie Dekastellová, která je dnes jediným žijícím pamětníkem události ve Vonoklasech. A je také neteří zesnulých manželů Jelínkových, její maminka byla sestrou Marie Skopové, provdané Jelínkové. V minisérii Studna ji hraje Kristýna Ryška.
„Dům se prodal, nikdo tam nechtěl bydlet. Pak ho koupil někdo z širší rodiny, strhl a postavil nový. Studna je zasypaná. Sousedi se do jednoho odstěhovali. Ta hrůza tam tehdy dolehla na všechny. Když jsem tam byla naposledy před třemi lety, ještě s maminkou, už jsme tu osadu ani nepoznaly. Jsou tam úplně jiní lidé, kteří nemají s tou tragédií nic společného. Stojí tam i jiné domy,“ řekla.
Dodnes se spekuluje, jak se celá tragédie odehrála. Za zmínku například stojí, že měl otec zjištěnou duševní poruchu. „Byla u něj prokázaná. To jsme ale zjistili až po jeho smrti. Nemluvilo se o tom,“ potvrdila paní Marie. Podle klasifikace chorob měli u něj lékaři diagnostikovat schizofrenii, a to jen pár měsíců poté, co nastoupil na vojnu.
Kde je pochovaný?
Stanislav Jelínek ml., kterému každý říkal Slávek, tragédii přežil a udělal velkou vědeckou kariéru. Podle zjištěného chvíli pobyl v psychiatrické léčebně v Bohnicích, ale už před tragédií měl jako absolvent Fakulty technické a jaderné fyziky ČVUT nabídku na práci v Americe. Ta sice v srpnu 1968 padla, ale zamířil do Moskvy. Tam byl tři roky pod vedením virologa Viktora Ždanova. V roce 1971 se oženil a do manželství se o rok později narodil syn. Roky strávil s rodinou v izolaci a utajení.
Před koncem života se živil jako knihovník, odchod z vědecké pozice prý uspíšila jeho komplikovaná povaha. Nakonec se s rodinou přesunul do Letňan, kde dostal byt. Kousek od Mělníka si pořídil také zahrádku, kde měl třešně, borovice a včelín. Pochován je na Moravě v městečku, kde žila rodina jeho ženy.
Zdroj: tajemnamista.cz, blesk.cz, denik.cz