Z hvězdy filmu Bony a klid milovanou Vendulkou: Proč Veronika Jeníková litovala odchodu z Ordinace?

Veronika Jeníková (61) se k herectví dostala v podstatě náhodou jako studentka gymnázia. Díky recitaci a dramatickému kroužku si jí všimli filmaři a obsadili ji do jejího prvního televizního filmu. Zážitek z natáčení, kde jí matku hrála Jiřina Bohdalová, byl tak silný, že se okamžitě rozhodla změnit školu a zamířila na konzervatoř.

Její mládí bylo ve znamení jedné role za druhou. Už v sedmnácti zářila ve filmu Pozor, vizita! vedle legendárního Rudolfa Hrušínského. Navždy se však do paměti diváků zapsala v roce 1987 jako blondýnka z hitu Bony a klid. Role Evičky Tričko z ní udělala sex symbol své generace, což s sebou ale neslo i riziko, že si ji lidé zaškatulkují jen jako tu krásku od veksláků.

Po revoluci ale přišel útlum a Jeníková se věnovala především mateřství. Velký návrat slavila až díky seriálu Ordinace v růžové zahradě, kde si jako sestřička Vendulka získala srdce diváků téměř okamžitě. Po pěti letech se však rozhodla ze seriálu na vlastní žádost odejít, protože se obávala, že v roli uvízne příliš dlouho. Zpětně tohoto kroku litovala, ale scenáristé už její postavu nikdy nevrátili. „Moc toužím po krásné roli, kterou podle mě sestřička Vendulka v Ordinaci je. Teď ji na Nově v noci a odpoledne reprízují od začátku, a to byste nevěřili, jak mě na ulici lidé poznávají a zdraví jako Vendulku. Těší mě to,“ nechala se slyšet.

Další velká šance se objevila vcelku nedávno, a to v podobě seriálu Jedna rodina. Role hospodské jí byla psaná přímo na tělo, navíc se natáčelo blízko jejího bydliště. Jenže přišlo zklamání. Jeníková byla ze dne na den přeobsazena Janou Paulovou.

Křehká blondýnka to nakonec přijala jako osud. Shodou okolností si v té době zlomila klíční kost, což by natáčení stejně znemožnilo. „Ale mrzí mě to stejně. Nic mi neřekli, a najednou se jenom dozvím, že nemám roli,“ konstatovala tehdy trpce.

V posledních letech se herečka potýkala s těžkými osobními zkouškami. S velkým odhodláním se starala o nemocné rodiče, a dokonce kvůli tomu začala na medicíně studovat ošetřovatelství, aby jim byla odbornou oporou. „Od starších lidí člověk získá určitou moudrost, a navíc jsou vděční, usměvaví a dodají člověku energii. To ošetřovatelství je navíc možná cesta, kdyby bylo málo hraní. Takže jsem se dostala na druhou lékařskou fakultu, ale situace se kvůli koronaviru zkomplikovala a já nemohla chodit na praxe do nemocnice. Bylo to pro mě rizikové, protože ještě nebylo očkování a já chodím několikrát týdně pomáhat rodičům. Ale nakonec jsem udělala několik zkoušek a zápočtů dokonce přes Zoom, takže jsem hrdá,“ rozpovídala se o své cestě.

Její tatínek bohužel před dvěma lety zemřel na následky nešťastného pádu, zatímco maminka bojuje s Alzheimerovou chorobou. Opustila také svůj velký byt v Jinonicích a přestěhovala se do menšího, aby finančně pomohla synovi s hypotékou.

Navzdory profesním výkyvům má Veronika stabilní soukromí. Již téměř čtyři dekády tvoří pár s hercem Čestmírem Gebouským. Společně vychovali syna Lukáše, který je právníkem, a dceru Kamilu, která se věnuje výtvarnému umění.

Herečka byla vždy ráda, že děti nešly v jejích stopách a vybraly si poněkud stabilnější obory. Dnes si nejvíce užívá vnoučata, která jsou pro ni v současnosti tou nejdůležitější životní náplní.

Její život v posledních letech poznamenala ale i série smutných událostí, které musela Jeníková překonat. Kromě náročné péče o maminku, jejíž nemoc nepřímo vedla k tragickému úrazu otce, se musela vyrovnat i s odchodem blízké přítelkyně Jany Šulcové v roce 2023. Právě rodina a vnoučata jsou pro ni tím, co ji drží nad vodou.

Zdroj: blesk.cz, prozeny.cz, super.cz, ahaonline.cz