Článek
Když se Boba Petrelly někdo zeptá, co dělal například 18. května 1998, nezamyslí se dlouho. Okamžitě odpoví, že šlo o pondělí, vybaví si průběh dne, rozhovory s přáteli, televizní pořady i sportovní výsledky. Nepoužívá přitom žádné mnemotechnické pomůcky ani speciální techniky. Vzpomínky se mu jednoduše vybaví samy.
Tato schopnost z něj udělala jednoho z nejznámějších lidí s mimořádně vzácnou poruchou nazývanou HSAM (Highly Superior Autobiographical Memory) neboli vysoce nadprůměrná autobiografická paměť. Na světě bylo dosud potvrzeno jen několik desítek podobných případů. Petrella patřil mezi první, které vědci oficiálně diagnostikovali.
Vždycky věděl, že je jiný
Bob vyrůstal v Pensylvánii a už jako dítě překvapoval okolí tím, že si pamatoval neuvěřitelné množství detailů. Rodina i přátelé si zvykli, že jim opravuje data, připomíná dávno zapomenuté události nebo přesně cituje rozhovory z minulosti. Sám ale dlouho netušil, že jde o něco výjimečného.
Zlom nastal až v roce 2006, kdy média informovala o případu Jill Priceové. Ta byla první vědecky popsanou osobou s hyperthymézií. Jeden z přátel Bobovi řekl, že jeho schopnost je nápadně podobná. Kontaktoval proto výzkumný tým z Kalifornské univerzity v Irvine vedený profesorem Jamesem McGaughem, který se fenoménem zabýval. Po sérii testů vědci potvrdili, že i Petrella patří mezi mimořádně vzácné osoby s HSAM. Stal se čtvrtým oficiálně diagnostikovaným případem na světě.
Bob Petrella je jedním z pouhých 60 lidí na světě, u kterých byla diagnostikována vysoce nadprůměrná autobiografická paměť (HSAM)
Stačí jedno datum a minulost ožije
Během testování dostával Bob náhodná data z různých let. Bez zaváhání určoval den v týdnu a následně popisoval, co přesně dělal od rána do večera. Výzkumníci jeho odpovědi porovnávali s kalendáři, rodinnými záznamy, fotografiemi i dobovými událostmi. Přesnost byla natolik vysoká, že si získala pozornost neurologů po celém světě.
Nejde přitom o fotografickou paměť. Bob si automaticky nepamatuje dlouhé seznamy čísel ani texty knih. Jeho výjimečnost se týká především vlastního života. Dokáže si vybavit běžné dny, které většina lidí dávno vytěsnila, ať už jde o cestu do školy, nákup v obchodě, nebo třeba telefonát s kamarádem či písničku, která zrovna hrála v rádiu.
Vedle osobních vzpomínek fascinuje i jeho sportovní paměť. Je celoživotním fanouškem týmu Pittsburgh Steelers a tvrdí, že si pamatuje výsledky prakticky všech jejich zápasů od konce 80. let, včetně klíčových momentů jednotlivých utkání.
Dar, který má i svou stinnou stránku
Na první pohled se může zdát, že jde o superschopnost. Bob Petrella ale opakovaně říká, že výjimečná paměť není jen výhodou. Nepříjemné zážitky totiž neztrácejí na síle. Trapné situace, hádky nebo bolestné životní okamžiky si vybavuje stejně živě jako šťastné chvíle. Zatímco většina lidí časem na mnoho negativních událostí zapomene nebo je alespoň emočně otupí, u lidí s HSAM bývají vzpomínky stále překvapivě intenzivní.
Proto se vědci začali zajímat také o psychologickou stránku této schopnosti. Některé studie naznačují souvislost mezi HSAM a obsedantními rysy osobnosti. Zatím ale není jasné, zda právě tyto vlastnosti mimořádnou paměť podporují, nebo zda jsou jejím důsledkem.
Co se děje v jeho mozku?
Magnetická rezonance ukázala, že mozek lidí s HSAM se v některých oblastech mírně liší od běžné populace. Rozdíly byly zaznamenány například v propojení hippocampu, který hraje zásadní roli při ukládání vzpomínek, a amygdaly, jež zpracovává emoce. Přesto vědci stále nevědí, zda právě tyto odlišnosti mimořádnou paměť způsobují. Stejně dobře mohou být důsledkem celoživotního neustálého vybavování vzpomínek. Odpověď zatím chybí.
Poté, co Bob Petrella absolvoval Pensylvánskou státní univerzitu, se stal prvním členem rodiny, který získal vysokoškolský titul
Zajímavé je také to, že Bob v běžných paměťových testech nijak nevyčnívá. Když má zapamatovat náhodná čísla nebo nesouvisející slova, dosahuje podobných výsledků jako většina lidí. Jeho mozek je výjimečný téměř výhradně v uchovávání vlastních životních zkušeností.
Stále je předmětem výzkumu
Bob Petrella se během let objevil v řadě televizních pořadů včetně 60 Minutes, Nightline, The View nebo dokumentů BBC. Nejen proto, aby předvedl svou neobvyklou schopnost, ale především proto, že jeho případ pomáhá vědcům pochopit, jak vlastně funguje lidská paměť.
Výzkum HSAM pokračuje i dnes. Neurovědci doufají, že poznání lidí, kteří téměř nikdy nezapomínají, pomůže lépe porozumět nejen tomu, jak vznikají vzpomínky, ale také nemocem, při nichž se naopak paměť ztrácí. To je například Alzheimerově chorobě. A Bob Petrella zůstává jedním z nejcennějších „živých archivů“, které mají k dispozici.
Zdroje: autorský článek s využitím
