Článek
Je téměř k neuvěření, že Antonín Navrátil (67) vlastně ani hercem být nechtěl. Toužil se stát kamioňákem a filmování bral jako pohodlný zdroj přivýdělku. K hraní se dostal jako slepý k houslím a vlastně ho ani moc nebavilo. Pokaždé si prý říkal, že ještě dotočí tento film a pak už s tím sekne. Vzápětí ale přišla další nabídka, které nedokázal odolat.
Zpíval s největšími hvězdami
Navrátil také skvěle zpíval. Myslel si, že se tak elegantně vyhne hraní. V seriálu Hledáme písničky pro děti kdysi zpívali všichni naši známí zpěváci. Antonín tak začínal s největšími hvězdami své doby. Mohl si zazpívat s Milanem Chladilem, Waldemarem Matuškou, Vlastou Fialovou a Pavlem Sedláčkem. Pak už to šlo doslova ráz na ráz. Přišly seriály Kamarádi, kde se objevil po boku Marka Ebena, Zkoušky z dospělosti, Rozpaky kuchaře Svatopluka a Bylo nás šest. A také spousta pohádek a televizních inscenací. Navrátil si zahrál například ve snímku Jáchyme, hoď ho do stroje!, Sonáta pro zrzku, Kopretiny pro zámeckou paní a Velká kočičí pohádka.
Posted by Alena Bursova on Thursday, September 29, 2022
Vypadalo to na slibně rozjetou kariéru mladíka, který měl celý život před sebou. On si ale potají dělal řidičák a snil o světě „tam venku“. Přesto ho rodiče přemluvili, aby si podal přihlášku na vysokou školu. Jemu se tam ale příliš nechtělo, tak si vybral divadelní fakultu. Moc dobře totiž věděl, že tam vezmou sotva deset lidí ze dvou set uchazečů. Ani přijímačky prý nijak zvlášť neprožíval. Dal si grog, to aby nebyl zbytečně nervózní, a nakráčel před komisi s kytarou v ruce. Jenže Antonínovo vystoupení se líbilo a tak byl přijat na školu, o kterou vlastně vůbec nestál.
Dělal průšvihy, až narazil na Bohdalovou
Možná i proto byl samý malér. Bylo mu jedno, jestli ho vyhodí ze školy, mohl přeci vždy utéct za volant kamionu. Objektem jeho zájmu se jednou stala pohovka, na které byla připevněná cedulka s nápisem: „Zde sedává profesor doktor Antonín Dvořák.“ Antonín k tomu jednoho dne připsal fixou: „…a Tonda Navrátil.“ Na malér bylo zaděláno a mladý adept herectví byl opět zralý na vyhazov. Přes všechny tyto mladické nerozvážnosti DAMU přece jen dokončil a vrhl se po hlavě do světa dospělých.
Třináct let hrál v divadle Na Vinohradech, pak se ale střetl s tehdy již velice slavnou Jiřinou Bohdalovou a přišel vyhazov. „Nebyl jsem sám, kdo kvůli ní musel odejít. Nafackovala mi, šla za Jiráskovou a musel jsem opustit divadlo. Byl jsem tehdy jeden z prvních nezaměstnaných,“ vysvětloval. A to byl konec jeho herecké kariéry. Na tuto profesi zanevřel. Kamarád ho zaměstnal ve své kovárně, kde Navrátil pracoval jako pomocný dělník za pár korun na hodinu.
Ačkoli ze dne na den odešel z divadla, byl najednou opravdu šťastný. Ani tam prý ale dlouho nevydržel. Když za ním přišel zvukař z televize s tím, že si založil dabingovou firmu, vrhl se Antonín po hlavě do nové profese. Brzy začal psát dialogy, dabovat i režírovat a dnes má na svém kontě tisíce nadabovaných snímků. Na svůj dávný střet se známou hvězdou tak vzpomíná jen s úsměvem a bez trpkosti v hlase.
Zdroje: zeny.iprima.cz, ahaonline.cz, tvguru.cz, kafe.cz, aplausin.cz
