Článek
V jednu chvíli se vznášela na obláčku štěstí, jen o pár měsíců později však byla na úplném dně. Příběh Inny je o to krutější, že ničemu z toho, co se jí stalo, v podstatě nemohla zabránit. Ve chvíli, kdy se zamilovala a otevřela své srdce, mohla jen hodně získat, nebo o mnoho přijít. Bohužel v jejím případě platila druhá varianta. „Nevěřila jsem, že se něco takového může stát. Nemyslím si přitom, že by bych byla nějak extrémně naivní,“ kroutila hlavou sympatická tmavovláska. Stále má problém uvěřit mužům. Nikdo se jí nemůže příliš divit.
Chtěla se cítit jako princezna
Už jako malá holka si ráda hrála na princeznu a snila o charismatickém rytíři, se kterým založí rodinu a bude žít krásný život. Vysnila si pohádkovou svatbu, s nejlepší kamarádkou si už jako holčičky slíbily, že si jednou půjdou za družičky. Všechno to vypadalo skvěle. „Věřila jsem, že se to může stát, opravdu. Stejně tak jsem ale věděla, že spousta vztahů může skončit špatně, než si dojdu k tomu pravému. Bylo mi jasné, že toho pravého nepotkám okamžitě,“ vysvětlovala. Nutno říct, že ani jeden z jejích vztahů se k ideálu neblížil. A když už Inna pomalu přestávala doufat, že si splní své sny, potkala Igora.
Je třeba říct, že Igor měl všechny předpoklady k tomu, aby se do něj zamilovala žena, která toužila po pravé lásce. Byl jako vystřižený z nějakého románu, vypadal jako hrdina filmů s Oldřichem Novým. „Měl galantní vystupování, dokázal mě rozesmát, podržet, když jsem byla v úzkých. Nežádal nic na oplátku. Zdálo se, že vše dělá nezištně prostě proto, že takový je.“ Těžko tedy Inně vyčítat, že se do něj zamilovala až po uši. A že když její drahoušek přišel s tím, že něco potřebuje, bez váhání mu vyhověla. Vždyť on pro ni dělal to samé.
Chodil si k ní pro peníze
Měla přesně to, po čem toužila. Navíc Igora zbožňovali i její přátelé, vždycky dokázal pobavit celou společnost. Zkrátka byl okouzlující. Innu by tak nikdy nenapadlo, co bude následovat. První, co ji mělo varovat, byla scéna, kterou tropila jakási žena, když si Inna s Igorem vyrazili na večeři. „Hulákala na něj, že je od něj hnusné všechno to, co jí udělal, že si o něm myslela jiné věci a tak. Jeho tvář byla jeden velký otazník, zahrál to tehdy skvěle, byť viditelně zbledl. Jen mi pak řekl, že si ho asi s někým spletla. Nechala jsem to být.“
Dnes už Inna samozřejmě ví, že měla víc pátrat, zajímat se o minulost svého vyvoleného. Igor si k ní totiž začal chodit pro peníze. Byl chytrý, nikdy jí nic neukradl, všechno mu dávala dobrovolně. „Měl různé výmluvy, co kde musí zařídit, co potřebuje udělat, že má kamaráda v nouzi a kdesi cosi. Navíc mi zpočátku peníze vracel, takže jsem neměla důvod mu nevěřit. No, nakonec jsem mu dala docela dost. Ale nevadilo mi to, opravdu ne. Myslela jsem si, že podporuji chlapa, se kterým zůstanu.“
Využil mé naivity
Místo toho, aby došlo na veselku, kterou jí víc než rok sliboval, vykutálený chlapík jednoho dne prostě zmizel. „Přestal se mi ozývat, telefon byl hluchý. Když jsem šla do jeho práce, tak jsem zjistila, že tam nikdy nepracoval. Zkrátka všechno, co mi říkal, byla jedna velká lež. A já mu to sežrala i s navijákem. Ty pocity, které jsem v sobě měla, bych nepřála nikomu. Zlost, zmar, pocit hlouposti i naivity.“
První měsíc, možná i dva Inna stále doufala, že je to nějaký omyl a že se Igor objeví. Pak si ale začala skládat některé věci, přemýšlela o tom, co bylo, jak se choval. K tomu samozřejmě přidala i událost z restaurace s neznámou ženou. „Došla jsem k výsledku, že se mnou nikdy nechtěl doopravdy být. A využil toho, jak jsem ho milovala. Stále to hodně bolí a nevím, jestli to někdy bude jinak.“
