Článek
Jednou z prvních věcí, které při sledování filmu uhodí do očí, jsou skotští bojovníci v kiltech. Tento obraz se díky filmu stal prakticky ikonickým. Jenže do doby Williama Wallace vůbec nepatří. Wallace žil na přelomu 13. a 14. století, ale kilt se objevil až o několik století později. Takzvaný belted plaid, který bývá považován za předchůdce pozdějšího kiltu, se ve Skotsku začal objevovat až v 16. století. Moderní podoba kiltu je ještě mladší. Nejde tedy o drobnou nepřesnost kostýmu. Film obléká Wallaceovy muže do oděvu, který v jejich době ještě neexistoval.
Ještě výraznější je modrá barva na tvářích skotských bojovníků. Ve Statečném srdci ji nosí Wallace i jeho muži před bitvou a má evokovat dávné skotské válečníky. Pro konec 13. století je ale podobné zobrazení problematické. Modré malování je spojováno především s mnohem staršími Piktovými a keltskými tradicemi, nikoliv s armádou, která bojovala proti Eduardu I.
Bitva u Stirling Bridge přišla o to nejdůležitější
Název bitvy Stirling Bridge napovídá, že v ní měl sehrát zásadní roli most. Ve filmu ho ale prakticky neuvidíte. Hollywoodská verze představuje otevřené bojiště, na němž se skotská a anglická armáda střetnou čelně. Skutečná bitva v roce 1297 ale probíhala jinak. Angličané museli překročit most přes řeku Forth. Ten byl dost úzký na to, aby přes něj nemohla současně projít celá armáda. Skotové proto vyčkávali, až část anglických vojáků přejde na druhou stranu, a následně zaútočili. Poloha mostu byla pro průběh bitvy zásadní.
William Wallace má památník ve Stirlingu
Film tedy ukazuje zcela jinou bitvu. A navíc chybí jeden z nejdůležitějších mužů skotské armády – Andrew Moray, který byl společně s Wallaceem velitelem Skotů a během bitvy utrpěl smrtelné zranění.
Wallace nebyl prostý vesničan
Mel Gibsonův Wallace je zobrazen jako muž z lidu, který se postupně stane vůdcem odporu proti Angličanům. Skutečný Wallace měl ovšem úplně jiné společenské postavení. Historické prameny ho spojují s nižší skotskou šlechtou a existují doklady, že byl označován jako rytíř. Filmový příběh proto výrazně zjednodušuje nejen jeho život, ale i jeho společenské postavení.
Jedna z nejznámějších filmových zápletek je vztah mezi Williamem Wallacem a francouzskou princeznou Isabellou. Další nesmysl. Isabella Francouzská se narodila v roce 1295. Když byl Wallace v roce 1305 popraven, byla ještě dítětem. Za budoucího anglického krále Eduarda II. se provdala až v roce 1308. Filmový románek tedy není jen historicky nedoložený – kvůli věku Isabelly a časové ose událostí je jednoduše nemožný. Film navíc naznačuje, že Wallace zplodil s Isabellou budoucího krále Eduarda III. Ten se ale narodil až v roce 1312, tedy sedm let po Wallaceově smrti.
Robert Bruce Wallace nezradil u Falkirku
Dalším velkým filmovým momentem je údajná zrada Roberta Bruce. Ve filmu Bruce během bitvy u Falkirku Wallace opustí a přidá se na stranu Angličanů. Historické prameny však neposkytují důkaz, že by Robert Bruce byl přímo u bitvy u Falkirku a Wallace tam zradil. Ano, Bruce v tomto období sice skutečně několikrát měnil strany, ale filmová scéna jeho zrady přímo na bojišti je smyšlená. To je poměrně zásadní rozdíl, protože film touto scénou vysvětluje pozdější Bruceovu proměnu v hlavního skotského vůdce.
Film samozřejmě správně ukazuje, že Wallace skončil v anglickém zajetí a byl popraven v Londýně. Jeho poslední okamžiky jsou ale výrazně dramatizované. Slavné vykřiknutí „Freedom!“, které se stalo jednou z nejznámějších filmových scén, není doloženým historickým citátem. Skutečný Wallace byl v roce 1305 popraven mimořádně brutálním způsobem – byl oběšen, stažen a rozčtvrcen. Filmová scéna tedy vychází ze skutečné události, ale její průběh dramaticky upravuje.
Eduard I. zemřel až po Wallaceovi
Další problém představuje samotný konec filmu. Statečné srdce naznačuje, že Eduard I. zemřel krátce po Wallaceově popravě. Ve skutečnosti Wallace zemřel 23. srpna 1305. Eduard I. zemřel až 7. července 1307, tedy téměř dva roky později. Pro filmovou dramatiku jde o pochopitelné zjednodušení. Z historického hlediska je ale časová osa jednoznačně špatně.
Filmový svět také vytváří velmi ostrý vizuální rozdíl mezi oběma stranami. Skotové jsou převážně drsní, zarostlí bojovníci v kiltech a koženém oblečení, zatímco Angličané působí jako profesionální armáda v propracované zbroji. Historická realita byla složitější. Jak upozorňuje Popular Mechanics, skotští bojovníci ve 13. a 14. století nevypadali ani nebojovali tak odlišně od Angličanů, jak naznačuje film. Obě společnosti byly součástí stejného evropského kulturního a vojenského prostředí.
Socha Williama Wallace z roku 1929
Slavný obouruční meč je další problém
Wallaceův obrovský obouruční meč je jedním z nejvýraznějších symbolů filmu. Jenže právě jeho použití v tomto období je problematické. Zdroj shrnující historické nepřesnosti filmu upozorňuje, že podobné obouruční meče nebyly v době Wallaceových válek běžnou zbraní. Pro tehdejšího pěšáka byl mnohem typičtější jednoruční meč se štítem, zatímco skotské vojsko ve velké míře využívalo také dlouhá kopí a další zbraně. Neznamená to, že žádný velký meč v daném období neexistoval. Problémem je především jeho filmová podoba a četnost, s jakou ho Wallace používá.
Film představuje u Falkirku irské vojáky v anglické armádě jako významnou součást děje. Historické prameny ale ukazují, že filmové rozdělení armád je značně zkreslené. Irské jednotky totiž v bitvě u Falkirku nebyly v podobě, jakou ukazuje film, zatímco v anglickém vojsku skutečně sloužili například Velšané. Statečné srdce zkrátkao není jen film s několika přešlapy v kostýmech. Je to dílo, které si ze skutečných dějin vytvořilo vlastní verzi příběhu.
Zdroje: autorský článek s využitím
