Článek
Dlouhá léta už Helena Dvořáková (46) žije v Praze, ale na rodnou Moravu vzpomíná s láskou. Říká, že je to nejslunnější kout naší krásné země a ráda se vrací i do dětství, které strávila v ulicích starého Brna a na chalupě na Vysočině.
Kabaret ji dostal do Německa
V moravské metropoli také vystudovala gymnázium, kde se zamilovala do divadla. Vedle něho se ale věnovala i zpěvu, hudba je ostatně její velkou láskou a věří, že zase někdy najde čas na jazzové zpívání. K tomu, aby si podala přihlášku na brněnskou JAMU, ji inspirovali dva spolužáci, z nichž jeden byl vnuk slavného básníka Oldřicha Mikuláška.
Díky svému hudebnímu i hereckému nadání dostala hned po škole nabídku na angažmá v Městském divadle, kde prožila pět let a čekalo tam na ni mnoho krásných rolí. Jednou z nich byla také ta hlavní v muzikálu Kabaret, který režíroval německý režisér s českými kořeny Pavel Fieber, jenž byl výkonem křehké blondýnky tak nadšen, že jí nabídl hostování na letních slavnostech v Mayenu u Koblenze.
Chtěla zůstat za hranicemi
Heleně Dvořákové bylo tehdy dvacet šest let a tato nabídka ji změnila život. Brala ji jako obrovskou zkoušku svých dovedností, toužila naučit se dobře cizí jazyk a také se během pobytu v za hranicemi zamilovala do německého kolegy. Jejich vztah trval čtyři roky, ale nebylo to vůbec jednoduché, protože měla i povinnosti doma a neustále pendlovala mezi Českem a Německem.
V jednu chvíli dokonce začala uvažovat, že by u našich západních sousedů zůstala natrvalo, protože její partner neměl chuť stěhovat se k nám. Nakonec se ale jejich cesty rozdělily, mimo jiné proto, že se rapidně rozcházely jejich názory na to, jak by vychovávali děti: přítel například trval na tom, že když budou žít v Německu, budou jejich potomci mluvit jenom německy.
Neodhadla svoje síly
To vše urychlilo návrat Heleny Dvořákové domů a začala hrát v pražském Divadle V Dlouhé. Ale na jejím kočovném životě se mnoho nezměnilo, protože se neustále přemisťovala mezi Prahou, Brnem a Bratislavou, kde se natáčela některé scény z první řady Kriminálky Anděl. Ani pak se ale v podstatě nezastavila a snažila se skloubit nabitý pracovní kalendář se soukromým životem, a protože je perfekcionistka a jedináček, byla přesvědčená, že všechno zvládne sama, a pokud možno dokonale. Jak později pochopila, nedokázala ale správně odhadnout, kde jsou hranice jejích sil. V roce 2016 se stala sice šťastnou maminkou malého syna, ale zároveň se s tehdejším partnerem přestěhovala do nového bytu a starala se nejen o něj a miminko, ale občas také o jeho dvě děti z předešlých vztahů.
K práci už přistupuje s rozvahou
Veškeré vypětí se podepsalo na jejím zdraví, i když tyto signály zpočátku přehlížela. Pak ale před jedním představením se k nesnesitelným bolestem hlavy přidalo i ochrnutí jazyka a ona skončila v nemocnici. Diagnóza lékařů byla zdrcující, protože odhalili rakovinu lymfatických uzlin v posledním stádiu. Velkou motivací k úspěšnému boji s těžkou nemocí byl její synek, kterému tehdy byl jen rok a půl. Vždycky inklinovala k alternativní medicíně, ale tentokrát pochopila, že musí důvěřovat i té klasické.
Absolvovala několik náročných operací a dlouhou rekonvalescenci, po které se sice vrátila k herecké práci, ale podle vlastních slov se hodně změnila. Má jiné priority, přehodnotila pohled na život jako takový. K práci už přistupuje s rozvahou a šetří se. Ostatně nepatří k herečkám, které touží po popularitě za každou cenu, prý jde tak nějak kolem ní. Není ani fanouškem sociálních sítí a se svým typickým něžným, a tak trochu tajemným úsměvem, k tomu poznamenává, že se k ní informace stejně vždycky nějak dostanou a spíše než před kamerou ji v poslední době najdeme v rozhlasovém studiu při práci, při níž vynikne její zajímavě zabarvený hlas.
Zdroje: novinky.cz, praha.rozhlas.cz, lifee.cz, idnes.cz
