Článek
Když se řekne Nagano, většina Čechů si vybaví záběry z olympijského finále, Dominika Haška v brance a Jaromíra Jágra s vítěznou radostí. Film Děti Nagana ale na slavný turnaj kouká trochu jinak. Nevypráví příběh tehdejší reprezentace. Zajímá ho, co vítězství udělalo s dětmi, které ho sledovaly doma u televize.
Proto je hlavním hrdinou jedenáctiletý Dominik. Kluk, který by chtěl hrát hokej, ale nemá ani pořádnou výstroj, ani velké sebevědomí. S kamarády si proto vystačí s tím, co je po ruce. Hraje se na plácku, s tenisákem a hokejkami, které rozhodně nevypadají jako výbava profesionálního týmu. Dominik se po naganském triumfu začne upínat k představě, že by jednou mohl být stejně dobrý jako jeho idol Dominik Hašek.
Dan Pánek se vracel do vlastního dětství
Na filmu je znát, že pro režiséra Dana Pánka nebylo Nagano jen historickou událostí, kterou si zpětně nastudoval. Vyrůstal v době, kterou film zachycuje, a řadu situací znal z vlastní zkušenosti.
Děti tehdy doufaly, že někde potkají Haška nebo Jágra, a fronty na podpisy hokejových hvězd byly součástí tehdejšího života. Režisér proto nechtěl natočit další film o samotném olympijském vítězství. Zajímalo ho spíš, co se odehrávalo v hlavách dětí, které tehdy hokeji úplně propadly. „Vycházel jsem z toho, jak jsem Nagano jako dítě vnímal já a moji kamarádi,“ řekl Pánek.
Dominik Hašek je stále pro spoustu mladých hokejistů vzorem
A není to jediná věc, kterou do filmu přenesl ze svého života. Dětské prostředí, rodinné vztahy, školní kolektiv, hraní hokeje na nejrůznějších pláccích i první zamilování vycházejí z jeho osobních vzpomínek. To je na filmu docela znát. Nagano tu není samoúčelná dekorace, je to událost, která spustí celý Dominikův příběh.
Hokejista, který musel být horším brankářem
Hlavní dětskou roli dostal Tom Brenton. Zajímavé je, že hokej pro něj nebyl žádnou neznámou. Od dětství ho skutečně hrál a v době natáčení nastupoval za Hvězdu Praha. Jenže filmový Dominik je brankář, zatímco Brenton se věnoval především hře v poli. Na gólmanský post se proto musel připravovat. A právě tady přišel ke slovu skutečný Dominik Hašek.
Brenton před natáčením sledoval staré zápasy, pomohly mu také VR brýle s programem pro brankáře, díky kterým mohl trénovat i doma. „Snažil jsem se naučit zákroky Haška,“ popsal Brenton. Na celé věci je trochu úsměvné, že skutečný mladý hokejista měl před kamerou působit jako kluk, který se teprve učí chytat. Brenton přitom hokej miloval a podle svých slov ho v době rozhovoru hrál už skoro osm let.
K Haškovi měl navíc velmi blízko i mimo samotnou roli. O Naganu mu vyprávěl dědeček a mladý herec vzpomínal také na to, jak kdysi stál zhruba dvě hodiny ve frontě na podpis Jaromíra Jágra.
Hynek Čermák? Hokej mu byl vlastně cizí
Jednou z nejzajímavějších postav je Karel, kterého hraje Hynek Čermák. Bývalý hokejista, který už dávno není tím, kým býval. Žije tak trochu ze dne na den a teprve setkání s Dominikem v něm probudí chuť něco změnit. Čermák si postavu popisoval jako člověka, který kdysi hokej hrál, ale nedotáhl svou kariéru tam, kam chtěl. Setkání s klukem, který má podobný sen, mu nabídne možnost vrátit se alespoň nepřímo ke sportu, který kdysi opustil. „Jsem takový vesnický povaleč, který býval extraligovým hokejistou, ale pak to vzdal,“ řekl Čermák během natáčení.
Paradoxní přitom je, že samotný Čermák hokeji příliš nerozuměl. Dokonce vtipkoval, že s ním přišel do kontaktu hlavně v době, kdy pracoval jako ochranka na Spartě – a tehdy býval otočený zády ke kluzišti. Na place ale podle jeho vlastních slov fungovala dětská parta překvapivě dobře. Brentona si pochvaloval pro jeho přirozenost a říkal, že hledání dětských herců nebylo jednoduché, protože vedle hereckých schopností potřebovali také sportovní vlohy.
Dominik Hašek se před kamerou objevil sám za sebe
Největší spojnicí filmu se skutečným Naganiem je pochopitelně Dominik Hašek. Nehraje jinou postavu. Objeví se jako sám sebe, tedy jako idol, ke kterému filmový Dominik vzhlíží. Pro Haška přitom nešlo o klasickou hereckou výzvu. Přiznal, že nechtěl dostat nějakou velkou hereckou roli. „Jsem rád, že jsem mohl hrát sám sebe a nemusel se jako herci snažit do někoho vtělit,“ uvedl „Dominátor“, který se navíc během natáčení skutečně potkal s dětmi a dostal se s nimi i na led. Záběry z Malé Úpy tak nejsou jen studiovou filmovou iluzí.
Jedna z věcí, která Děti Nagana odlišuje od běžného sportovního filmu, je prostředí roku 1998. Děti jsou venku, jezdí na kolech, hrají si na pláccích a hokej si dokážou vymyslet prakticky z ničeho. Film přitom ukazuje i méně idylickou stránku tehdejšího života. Dominik pochází z rodiny, kde vztahy nefungují úplně dobře. A podobně i některé další děti řeší věci, které se na první pohled s hokejem vůbec nespojují. Vedle dětského dobrodružství se ve filmu objevují například domácí problémy nebo náznaky násilí. Nagano tak funguje spíš jako světlo na konci tunelu než jako samotné téma filmu.
Hynek Čermák pronikal do tajů hokeje
Heroes si Dan Pánek pouštěl už při psaní
K filmu patří také hudba. Režisér Dan Pánek si pro práci vybral skladbu Heroes od Davida Bowieho. Nešlo ale o náhodnou volbu, kterou by filmaři přidali až ve střižně. Pánek ji poslouchal už při psaní scénáře a potom také před jednotlivými natáčecími dny. Nakonec se dostala až do závěrečných titulků v nové verzi, kterou nazpíval Vojtěch Dyk. „Kdykoliv jsem si představoval konec filmu, slyšel jsem tam právě Heroes,“ vysvětloval Pánek. Dyk měl k celé věci také osobní vztah. Nagano zažil jako dítě a vzpomínal, že celé prázdniny nosil olympijské tričko z roku 1998.
Filmaři nechtěli devadesátky vytvořit pouze pomocí kostýmů a rekvizit. Část filmu proto vznikala ve skutečných lokacích, které atmosféru tehdejší doby dokázaly nabídnout samy o sobě. Natáčelo se mimo jiné v Pečkách a dalších místech ve středních Čechách. Zimní scény vznikaly ve zmíněné Malé Úpě či v Kutné hoře.
Do kin se Děti Nagana vydaly 22. února 2023, přesně na 25. výročí vítězství českých hokejistů v Naganu. Faktem je, že dnešní děti už nemají k roku 1998 žádnou vlastní vzpomínku. Pro ně je Hašek, Jágr a vítězné Nagano historie. Jejich rodiče ale velmi dobře vědí, jak vypadalo odpoledne, kdy se po olympijském zápase najednou bavila o hokeji skoro celá země. Děti Nagana proto nejsou ani tak filmem o tom, co se stalo v Naganu, jako spíš o tom, co se tehdy odehrálo na českých sídlištích, školních hřištích a pláccích.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://www.aplausin.cz/vojta-dyk-nazpival-heroes-od-bowieho-pro-deti-nagana
https://www.denik.cz/kultura/reportaz-nataceni-deti-nagana/
https://www.irozhlas.cz/kultura/film/deti-nagana-dan-panek-kino-hokej-film-host-lucie-vyborne_2302282015_anm
https://www.hokej.cz/hokejka-clanek/deti-nagana-klepou-na-dvere-hlavni-hrdina-vypravi-o-nataceni-i-vztahu-k-hokeji/5071629
https://www.vtelce.cz/deti-nagana-brouska-zradila-brankarska-vystroj-a-pozornym-divakum-neunikl-ani-omyl-v-rockovem-hitu/
https://www.fdb.cz/magazin/5292-rozhovor-dominik-hasek-cast-prvni
