Článek
Nejdražší scénou Tmavomodrého světa se stal útok Spitfiru na německý vlak. Na plátně přitom celá sekvence zabere jen chvíli, za kamerou ale šlo o jednu z nejnáročnějších částí celého natáčení. Nebyla to totiž žádná levná počítačová simulace. Režisér Jan Svěrák chtěl, aby letecké záběry působily co nejvěrohodněji, a proto se ve filmu objevily skutečné letouny. Pilot Nigel Lamb s jedním z nich při natáčení proletěl kolem vlaku v neuvěřitelně malé výšce – přibližně metr nad zemí. Po průletu navíc udělal piruetu, která původně ve scénáři vůbec nebyla. Svěrák ji nakonec ve filmu nechal.
Nejdražší realizovaný český film
Podobné záběry vysvětlují, proč se rozpočet filmu vyšplhal tak vysoko. Právě zmíněná scéna s vlakem vyšla na zhruba třicet milionů korun, což je částka, za kterou se natočil celý oscarový Kolja. A pokud se bavíme o celkových nákladech na Tmavomodrý svět, ty se v roce 2001 vyšplhaly nacelkem 230 milionů korun. Jan Svěrák později připomínal, že šlo tehdy o nejdražší realizovaný český film. Peníze se sháněly několik let. Zdeněk Svěrák přitom neplánoval, že z jeho příběhu o skutečných osudech československých letců bude velkofilm.
Jedním z hlavních motivů filmu je vztah dvou pilotů. František Sláma (Ondřej Vetchý) a Karel Vojtíšek (Kryštof Hádek) se potkají v Anglii a postupně se z nich stanou kamarádi. Sláma je zkušenější pilot, Vojtíšek je mladší a teprve si v RAF hledá své místo. Jejich vztah ale zkomplikuje Susan (Tara Fitzgerald). Karel se do ní zamiluje a mezi oběma muži se objeví žárlivost i napětí.
Ondřej Vetchý a Tara Fitzgerald
Po válce se letci vracejí do Československa. Jenže doma už není nic jako dřív. Komunisté se dostali k moci a po únoru 1948 se situace dramaticky změnila i pro příslušníky RAF. Začali být pronásledováni, spousta z nich byla zatčena a uvězněna, případně skončili v pracovních táborech. Pro Slámu a jeho kamarády tím válka vlastně nekončí – jen se změnil nepřítel.
Letiště vzniklo u Mimoně
Pro natáčení britského letiště posloužil bývalý vojenský prostor Hradčany u Mimoně. Filmaři tam vybudovali rozsáhlé kulisy, které měly připomínat základnu RAF. Lokace je dodnes jednou z těch, které si diváci s filmem spojují. Natáčení nebylo jednoduché ani časově. Původně plánovaná práce se protáhla téměř o dva měsíce, přesto se producentovi podařilo udržet rozpočet. Celkem se natáčelo 102 dní.
Velkou část práce představovaly letecké záběry. Historické Spitfiry pilotovali Nigel Lamb a Robs Lamplough. Jeden z nich létal na Spitfiru Mk Vb, druhý na Mk VIII. Kromě skutečných strojů filmaři využili také modely a další triky. Výsledek byl na české poměry opravdu nezvyklý. Nejen kvůli penězům, ale hlavně proto, že Svěrákovi chtěli, aby letecké scény vypadaly jako skutečná válečná akce, ne jako několik záběrů letadla doplněných efekty.
Kaiser měl původně jen malou roli
Zajímavě se během natáčení změnila také postava Oldřicha Kaisera. Jan Machatý měl být původně spíše vedlejší postavou. Svěrák ale později přiznal, že Kaiser jeho význam výrazně posunul. „Postava Jana Machatého byla napsána jako okrajová, on si tam jen tak brnká na piano. Ale protože ho hrál Oldřich Kaiser, stala se z ní třetí nejdůležitější postava filmu,“ řekl Jan Svěrák v době uvedení filmu. Kaiser ve filmu zároveň zpívá titulní píseň Tmavomodrý svět od Jaroslava Ježka. Právě od ní film získal svůj název. Ten odkazuje také k tmavě modré obloze, kterou piloti ve velké výšce vídali.
Natáčení přineslo také několik historek, které se samotným rozpočtem nemají nic společného. Jednou z nich je zranění Oldřicha Kaisera, respektive jeho filmové roztržené obočí. Maskéři potřebovali vytvořit ránu tak, aby vypadala věrohodně i v detailních záběrech. Nakonec se do práce zapojil skutečný lékař, který měl k natáčení blízko. Právě podobné drobnosti ukazují, jak moc se tvůrci snažili vyhnout lacině působícím efektům.
Ondřej Vetchý a Jan Svěrák
Svěrák navíc obsadil i několik zahraničních herců. Ve filmu se objevili například Charles Dance nebo Anna Massey. Díky nim mohly některé britské postavy působit přirozeněji i po jazykové stránce.
Němci nakonec pomohli
Zajímavý je také příběh samotného financování. Jan Svěrák měl po úspěchu Kolji nabídky na zahraniční filmy, mimo jiné na Dobrého Willa Huntinga nebo Pravidla moštárny. Přesto zůstal u svého českého projektu. Peníze se ale sháněly těžko. Američané ani Britové projekt nepodpořili. Výraznou část financování nakonec zajistili němečtí partneři spolu s českými institucemi. Podle dobových údajů pokryly zahraniční zdroje zhruba 80 procent rozpočtu.
Sám Jan Svěrák přitom potvrdil, že producent Eric Abraham kvůli filmu roky cestoval a oslovoval případné investory. V Česku se „našlo“ 50 milionů, zbytek bylo potřeba sehnat v zahraničí. Dobrá věc se nakonec podařila. Tmavomodrý svět měl premiéru v roce 2001 a získal čtyři České lvy.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/ceska-kina-cekaji-na-sverakuv-film.A010504_135352_filmvideo_cfa
https://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/98026/reziser-a-scenarista-jan-sverak-o-svem-romanovem-debutu-i-o-ukradenem-tmavomodrem-svete.html
https://www.vtelce.cz/tmavomodry-svet-tajemstvi-se-sitim-oboci-realne-zazitky-letcu-a-kratka-scena-ktera-stala-jako-cely-film-kolja/
https://sever.rozhlas.cz/frantisek-fajtl-jeden-z-nasich-nejslavnejsich-letcu-valecny-hrdina-a-general-za-9447452
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/10553
https://www.kinobox.cz/film/25603-tmavomodry-svet/zajimavosti
