Kde rostou houby? Česko je rozdělené, někde jsou žně, jinde jen paběrkování

Na severozápadě Čech je situace nejlepší, jak ukazuje i mapa růstu hub, což potvrzují i odborníci. „Je to samozřejmě tím, že tam napadalo nejvíc srážek. Vlastně situace kopíruje srážkové úhrny. Na Moravě pršelo minimálně a podle toho to tam vypadá s houbami,“ vysvětloval pro nás Richard Horáček, který se sběrem hub zabývá už desítky let. Samozřejmě nás zajímalo, jaké houby rostou. Velké množství houbařů dokáže identifikovat jen základní druhy jako jsou hřiby, kozáci či křemenáči.

Dobrou zprávou je, že právě tito houboví nadšenci teď mají důvod k radost. „Všechny tři druhy, které jste jmenoval, nyní rostou hojně. Osobně jsem byl včera v okolí Pelhřimova, nasbírat se dají v podstatě přímo u lesních cest, případně na okrajích lesů,“ nastínil odborník, kde hledat. Jeho slova může potvrdit i autor tohoto článku. Košík hřibovitých hub měl nasbíraný během necelé hodiny. Horší zprávou už ale je, že optimální teploty k růstu hub nebudou trvat příliš dlouho.

Dle předpovědi počasí totiž čeká Českou republiku ochlazení. A ni tak nejde o denní teploty, které se budou držet kolem patnácti stupňů a výše. Kritickou se může stát noc. „Jakmile začnou noční teploty dlouhodobě klesat pod deset stupňů, růst hub se postupně zastaví, až se zcela utlumí. Ideální teploty jsou nad deset stupňů. Samozřejmě s příchodem ranních mrazíků bude po houbaření úplně,“ popsal Horáček.

Podle něj dělá spousta lidí tu chybu, že i sbírá i několikrát přemrzlé houby, čímž si zadělává na pořádné žaludeční potíže. „Máte to stejné jako s masem. Když jednou rozmrazíte, je třeba konzumovat. Tedy abych to řekl jasně. Když houba zmrzne a jednou rozmrzne, je to ještě relativně v pohodě. Cokoli dalšího už je hazard.“

Houbaření je samo o sobě i tak trochu věda. Jestli něco najdete, záleží na celé řadě faktorů. Základem jsou srážky a ideální teploty. Ovšem je třeba dbát zřetel i na typ lesa, podloží, míře zastínění, půdě a dalších věcech. „Nyní doporučuji trávu, borůvčí, kde hojně roste hřib hnědý. Ale také jehličí. Hřib smrkový v těchto dnech roste ve velkém,“ tvrdil odborník.

Zároveň důrazně varuje houbaře, aby nepoužívali nejrůznější aplikace na určování hub. Podle něj jsou nespolehlivé a často určují houby zcela špatně. „Několikrát se mi stalo, že oblíbeného masáka, tedy muchomůrku růžovku, aplikace zaměnila za jedovatou muchomůrku tygrovanou. A to už opravdu není legrace,“ má jasno.

A ještě jednu chybu lidé často dělají. Mají totiž pocit, že když zaprší, tak mohou na houby vyrazit prakticky okamžitě. Tak to ale není ani zdaleka. „Začínají růst pár dní po dešti, to ano. Například klouzci či žampióny vám vyrostou poměrně rychle. Ale pokud se bavíme o hřibovitých houbách, tak tomu dejte tak dva týdny, někdy i o chlup déle,“ doplnil Richard Horáček. Když průběžně prší, jsou optimální teploty a extrémně nefouká, můžeme se bavit spíše o té spodní hranici, tedy nějakých čtrnácti dnech.

Na druhou stranu, babička vždycky říkala, že i když se nic nenajde, je to přeci hezká procházka. A něco na tom je. V lese je krásně prakticky v jakémkoli ročním obdobím. Faktem ale je, že houby jsou opravdu velice příjemný bonus.

Zdroj: autorský článek