Článek
Zatímco Rudolf Hrušínský měl kariéru přeurčenou snad ještě před tím, než se narodil, a to díky slavnému hereckému rodu, Josef Kemr to měl o poznání těžší. I když, jak se to vezme. K herectví ho totiž dovedlo to, že byl ve správný čas na správném místě. Vzhledem k tomu, že jeho otec byl švec a maminka švadlena, ke kumštu měl hodně daleko a snad ho ani ve snu nenapadlo, že by se jednoho dne mohl něčím, jako je herectví, živit.
Osud s ním měl ale jasné plány. Jednou hrál totiž na hřišti házenou, když si prý opodál všiml dvou pánů, kteří ho bedlivě sledovali. Vyvést z míry se ale nenechal. Jeden z nich posléze k němu přistoupil a zeptal se ho, jestli by se nechtěl dostavit do filmových ateliérů. Zvědavý Josef na to samozřejmě kývl, a tak se začala psát herecká historie jednoho z našich nejoblíbenějších herců.
Hned si padli do oka
Už jako mladíčka jsme ho mohli vidět například v populárních komediích Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy, na prkna vinohradského divadla se ale poprvé postavil už v 11 letech a o čtyři roky později se objevil před kamerou ve snímku Lízin let do nebe. A tam potkal začínajícího Rudolfa Hrušínského, se kterým si hned začal notovat. Mělo to sice malý zádrhel, že Kemrův tatínek neuznával herectví jako profesi a tak nejprve kroky mladého Josefa směřovaly na obchodní akademii.
Co Rudolf Hrušínský považoval za žert, bral Kemr jako zradu
Chvíli se živil například jako číšník nebo obchodní příručí, až se dostal k filmu. A byl to právě Hrušínský, který mu zajistil první angažmá u jeho slavné babičky Anny Budínské-Červíčkové, kde účinkoval až do konce druhé světové války. Poté vystřídal ještě několik angažmá, v roce 1965 ale zakotvil v Národním divadle. Velice populární byl ale i na filmovém plátně, na svém kontě měl mnoho, byť většinou menších, rolí.
Utajovaný levoboček
Josef Kemr byl velice věřícím a také čestným člověkem. To mu však nebránilo v tom, aby měl zástupy milenek. Byť nebyl prvoplánovým krasavcem, ženy „letěly“ na jeho charisma. Provdal se za hereckou kolegyni Evu Foustkovou, která si s ním zahrála například v dodnes oblíbené komedii Dovolená s Andělem, kde zazářil po boku Jaroslava Marvana, potomky spolu ale neměli. Až později se ale ukázalo, že si herec „pořídil“ levobočka. Syn Vladimír Poláček jako kdyby mu z oka vypadl. To však nic nemění na tom, že svou ženu miloval, jeho potomek se měl totiž narodit právě v době, kdy spolu začínali. Ovšem po jejím skonu nezůstal dlouho sám. V té době ale ještě nevěděl, že nová láska zasadí tvrdou ránu právě do přátelství s Rudolfem Hrušínským.
Ženy měl vždycky hodně rád
Herecký bard Hrušínský se nikdy netajil tím, že mu opačné pohlaví velice imponuje. Zároveň měl ale velké štěstí v tolerantní partnerce Evě. Dokonce už před svatbou jí měl sdělit, že jí nejspíš nedokáže být tak úplně věrný. Často se u nich sice schylovalo k rozvodu, nakonec ale dokázali všechno ustát. „Přiznal se, že úspěch u žen mu dodává sebevědomí, ale zároveň mi řekl, že mi může slíbit, že chce celý život prožít se mnou,“ svěřila kdysi jeho choť. A rád ženy také někdy i celkem nevinně škádlíval. Když se Josef Kemr zamiloval do divadelní inspicientky Mariky Skopalové, nevlastní sestry herce Svatopluka Skopala, byl jako vyměněný. Společně trávili všichni čtyři hodně volného času. Jednou se to ale trochu zvrtlo.
Ve své podstatě ale vlastně nešlo vůbec o nic vážného. Rudolf Hrušínský tehdy v žertu poplácal Mariku Skopalovou po zadnici. Josef Kemr ale toto nevinné gesto vzal jako jednu velkou zradu, Hrušínskému měl vlepit facku a tím jejich, do té doby neotřesitelné přátelství, nadobro skončilo. „My z okolí jsme to brali jako takovou žabomyší válku, ale Kemr to nemohl přenést přes srdce a měl to Hrušínskému za zlé. Myslím, že to bylo zbytečné, ale pramenilo to i z jeho uzavřené povahy a taky z toho, že měl onu dámu moc rád,“ zavzpomínal například režisér Karel Weinlich.
Nic platné bohužel nebyly ani Hrušínského omluvy.
Zdroje:
