Článek
Když se v českých domácnostech během Vánoc objeví na obrazovce pohádka Mrazík, většina diváků si okamžitě vybaví dobrosrdečnou Nastěnku a trochu namyšleného Ivánka. Sovětský film z roku 1964 režiséra Alexandra Roua patří už desítky let k tradiční sváteční televizní nabídce a pro několik generací diváků má téměř kultovní status. Hlavní hrdinku tehdy ztvárnila Natalja Sedych (77), které bylo v době natáčení pouhých patnáct let. A i když ji film proslavil po celém tehdejším Sovětském svazu i ve střední Evropě, sama herečka nikdy neplánovala, že by se herectví věnovala naplno.
Bála se, že ji pořežou žiletkou
Do filmu se dostala vlastně náhodou. Sedych vyrůstala v Moskvě a od dětství se věnovala sportu a tanci. Nejprve krasobruslení, později baletu, který se postupně stal její hlavní vášní. „Všiml si mě režisér Alexandr Rou,“ vzpomínala na muže, který byl známý svými pohádkovými filmy inspirovanými ruským folklorem. Pozval ji na konkurz do připravovaného filmu Mrazík.
Nakonec ale uspěla a získala roli, která jí změnila život. Pro štáb však představovala i drobnou komplikaci, protože působila totiž ještě mladší, než ve skutečnosti byla. Maskéři ji proto museli lehce „postaršit“, aby na plátně nepůsobila příliš dětsky. Výsledkem byla postava jemné a skromné vesnické dívky, která si diváky získala svou přirozeností.
Po premiéře filmu začala mladá herečka dostávat stovky dopisů od obdivovatelů. Pro citlivou teenagerku to byl poměrně velký nápor a sláva, která přišla téměř přes noc, pro ni nebyla vždy snadná. Navíc ne všechny dopisy byly milé. „Tak jsem se bála, že když na dopis neodpovím, někdo mě najde a pořezá žiletkou,“ uvedla o jednom svém „ctiteli“.
Volba padla na balet
Křehkost, kterou diváci u Nastěnky vnímají, nebyla jen hereckou stylizací. Sedych byla ve skutečnosti spíše tichá a introvertní dívka. Právě to se ale do pohádky dokonale hodilo a vytvořilo zajímavý kontrast s postavou Ivánka. V českém prostředí navíc velkou roli sehrál legendární dabing. Nastěnku namluvila herečka Eva Klepáčová a Ivánka Josef Zíma, což je zajímavé i tím, že v reálném životě byli manželé. České znění filmu se svými písničkami se postupně stalo stejně ikonické jako samotná pohádka.
Přestože by se mohlo zdát, že po takovém úspěchu čeká Sedych dlouhá filmová kariéra, rozhodla se jinak. Už během natáčení studovala na choreografické škole při moskevském Velkém divadle a balet pro ni byl mnohem důležitější než film. Po dokončení studia nastoupila do baletního souboru Bolšoj a postupně se vypracovala až na sólistku. Tančila například ve známých baletech jako Spící krasavice, Louskáček nebo Anna Karenina. Filmování proto odsunula na druhou kolej a objevila se už jen v několika dalších snímcích.
Bylo jasné, že kombinovat profesionální balet s filmovou kariérou by bylo prakticky nemožné. Balet vyžaduje každodenní trénink, disciplínu a fyzickou kondici, která se jen těžko slučuje s dlouhým natáčením. Volba proto byla jasná.
Přežila, protože předstírala, že ho miluje
Soukromý život Natalje Sedych ale nebyl zdaleka tak pohádkový jako film, který ji proslavil. Provdala se za hudebního skladatele Viktora Lebeděva a narodili se jim syn Alexej. Jejich vztah však dlouhodobě fungoval spíše na dálku. Sedych byla vázaná prací v Moskvě, zatímco její manžel žil převážně v Leningradu. Po letech se jejich manželství rozpadlo a bolestné pro herečku bylo i to, že syn zůstal žít s otcem.
Ještě dramatičtější epizodu zažila s jedním ze svých bývalých partnerů. Ten neunesl rozchod a pokusil se ji v hotelovém pokoji napadnout. „On mě začal škrtit mokrým ručníkem a přitom mi vyhrožoval nožem. Uvědomila jsem si, že jediná šance je uklidnit ho. Začala jsem mu říkat, že ho miluji a že s ním zůstanu. Jen tak se mi podařilo odejít živá,“ tvrdila. Byla to zkušenost, na kterou nikdy úplně nezapomněla.
Mimochodem, filmový partner z Mrazíka také neměl šťastný osud. Eduard Izotov, představitel Ivánka, se v 80. letech dostal do vážných problémů se zákonem. Kvůli nelegální směně valut skončil ve vězení, kde se psychicky zhroutil. Po propuštění už se k herectví nedokázal vrátit v plné formě a jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval. Poslední roky života strávil po několika mozkových příhodách v léčebně a zemřel v roce 2003.
V Rusku zdaleka tak slavná není
Natalja Sedych se po skončení aktivní baletní kariéry k herectví přece jen vrátila, tentokrát ale především na divadelních scénách. Dlouhá léta působila v moskevském divadle Nikitská brána, kde vystupovala v činoherních i hudebních projektech. Dnes žije spíše klidnějším životem mimo velký mediální zájem.
Zajímavé je, že její popularita je možná větší ve střední Evropě než v samotném Rusku. V Česku a na Slovensku totiž Mrazík pravidelně běží o Vánocích a pro mnoho rodin patří k neodmyslitelným svátečním tradicím. Pro několik generací diváků tak zůstane Natalja Sedych navždy především pohádkovou Nastěnkou.
