Článek
Filmová pohádka Tři veteráni patří už více než čtyři desetiletí k tomu nejlepšímu, co československá kinematografie nabídla rodinnému publiku. Snímek režiséra Oldřicha Lipského vznikl v roce 1983 podle stejnojmenné pohádky z knihy Fimfárum od Jana Wericha. Scénář napsali Oldřich Lipský a Zdeněk Svěrák, který si ve filmu zahrál také ministra informací.
Dnes si diváci pohádku spojují především s nezapomenutelnými hláškami, písní „Není nutno“ a výkony trojice hlavních představitelů – Rudolf Hrušínský, Petr Čepek a Josef Somr. Za lehkostí a humorem filmu se však skrývalo natáčení, které rozhodně nebylo jednoduché.
Náročné lokace v Česku i v zahraničí
Filmaři hledali místa, která by dokázala vytvořit pohádkový svět království Monte Alba. Natáčelo se na řadě lokací v Československu, ale také v tehdejší NDR. Mezi nejznámější místa patří Hrad Křivoklát, který představoval sídlo krále Pikoly, nebo okolí Koněpruské jeskyně, kde vznikaly slavné scény na celnici. Úvodní i závěrečné sekvence s písní „Není nutno“ byly natočeny v okolí rybníka Labeška v Průhonickém parku. Některé záběry vznikaly také v německém městě Quedlinburg, jehož historické centrum poskytlo ideální kulisu pohádkového města.
Právě přesuny mezi jednotlivými lokalitami patřily k organizačně nejnáročnějším částem výroby. Štáb se často musel přizpůsobovat počasí a složitým podmínkám v exteriérech. A podobně jako u mnoha jiných pohádek vznikajících převážně venku hrálo počasí významnou roli. Exteriérové scény vyžadovaly stabilní světelné podmínky a natáčení se několikrát muselo přizpůsobovat změnám počasí. Právě kombinace rozsáhlých venkovních scén a přesunů mezi lokacemi prodlužovala práci štábu a zvyšovala nároky na organizaci.
Jan Werich už nebyl v dobré kondici
Film vznikal v období, kdy autor předlohy Jan Werich procházel zdravotně velmi náročným obdobím. Jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval a na sklonku života už neměl síly aktivně zasahovat do filmových projektů tak jako v předchozích desetiletích. Přesto byla jeho přítomnost nad filmem stále cítit nejen díky předloze, ale i díky tomu, že tvůrci usilovali o zachování typického werichovského humoru a životní moudrosti.
Zdeněk Svěrák později několikrát vzpomínal, že při adaptaci pohádky bylo důležité zachovat ducha Werichova vyprávění, ale současně vytvořit filmový příběh fungující pro široké publikum. Výsledkem byla pohádka, která si zachovala morální poselství o chamtivosti, moci a lidské slušnosti.
Jen málokterá česká pohádka se může pochlubit tak silným hereckým obsazením. Vedle hlavní trojice se ve filmu objevili například Július Satinský jako král Pikola, Milan Lasica jako celník, Miloš Kopecký, Lubomír Lipský nebo Jiří Krytinář. Zajímavostí je, že mnoho vedlejších rolí ztvárnili herci, kteří byli sami o sobě výraznými osobnostmi československého filmu a divadla. Díky tomu působí i krátké epizodní výstupy mimořádně zapamatovatelně.
Princezna Bosana a náročné masky
Jednou z největších technických výzev byly proměny princezny Bosany. Herečka Vida Skalská musela absolvovat dlouhé hodiny v maskérně kvůli scénám s obřím nosem, který Bosaně narostl po kouzelném ovoci. Maskérské přípravky jí dokonce způsobovaly i kožní problémy a vyrážku v obličeji. Přesto do toho šla a nenechala se zlomit. A právě tyto scény patří dnes mezi nejikoničtější momenty celého filmu.
Masky byly na svou dobu velmi propracované a vyžadovaly trpělivost nejen od herečky, ale i od celého štábu. Každý záběr musel navazovat na předchozí fázi proměny, což kladlo vysoké nároky na kontinuitu natáčení.
Předposlední film Oldřicha Lipského
Nedílnou součástí filmu se stala píseň „Není nutno“, kterou napsali Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák. Původně šlo o součást filmového děje, postupně se však stala jednou z nejznámějších českých filmových písní vůbec. Dodnes zní na koncertech, školních akcích i televizních pořadech a mnoho lidí ji vnímá jako samostatný symbol optimismu.
Tři veteráni představují předposlední celovečerní film v kariéře Oldřicha Lipského. Režisér měl za sebou legendární komedie jako Limonádový Joe, Adéla ještě nevečeřela nebo Jáchyme, hoď ho do stroje!. Právě ve Třech veteránech se naplno projevila jeho schopnost spojovat humor, fantazii a precizní filmové řemeslo.
Od premiéry uplynuly více než čtyři desítky let, přesto si Tři veteráni každoročně nacházejí nové diváky. Fungují jako pohádka pro děti, ale zároveň obsahují množství narážek a životních pravd, které ocení dospělí. Síla filmu spočívá právě v této univerzálnosti.
Zdroje: autorský článek s využitím
