Článek
Barbora Seidlová (44) patří mezi herečky, které doma pod polštářem schovávají elixír mládí. Pohádka Lotrando a Zubejda, kde si zahrála princeznu Zubejdu, měla premiéru v roce 1997. Film Swboarďáci, kde si zahrála jednu ze snowboarďáček Terezu, v roce 2004. Dnes se píše rok 2025 a herečka vypadá pořád téměř stejně. Opravdu se zdá, že zastavila čas, nebo využívá nějaké magie. Kdo ví, co za tím je. Možná šťastný život bez manžela a bez dětí, který si pochvaluje. „Názory, že někoho musím mít, nesnáším,“ říká rozhodně.
Jako éterická bytost z obláčku
Když ji Karel Janák obsadil do svého filmu Sbowboarďáci, patřila k hrstce těch, kteří už za sebou měli řadu hereckých zkušeností. Proslavila se zejména jako již zmíněná Zubejda, nebyl to ale zdaleka její jediný projekt, který už měla na kontě. Dá se tedy říct, že herecká „ucha“, jakými v té době byli Jiří Mádl, Vojta Kotek, ale třeba i Ester Geislerová a další, pomáhala usměrňovat. „Točit s nimi bylo fajn, s Vojtou i Jirkou byla sranda,“ usmívala se před časem sympatická herečka, které v té době bylo třiadvacet let.
Barbora Seidlová v roce 2004, kdy měli premiéru Snowboarďáci
Přesto si někteří diváci mysleli, že je proti hlavním mužským aktérům stará. Seidlová to však brala s humorem sobě vlastním. „Po celodenním ježdění na snowboardu jsem si proti těm klukům připadala dost stará,“ smála se. Mimochodem, moderátoři pořad Světa rekord Petr Svěcený a Vojtěch Bernatský označili svého času Seidlovou jako nejkrásnější českou herečku. Něco na tom možná bude. Faktem je, že dost často působí jako taková éterická bytost, která zrovna sestoupila na zem z nějakého obláčku.
Jsem sama, to mi vyhovuje
Je možné, že když se někdo o ženě dozví, že je jí čtyřiačtyřicet, nemá děti ani manžela, tak naskakují nejrůznější otázky. Seidlová se proti zažitým stereotypům, že žena musí mít potomka a chlapa, snaží bojovat. „Nelíbí se mi ta manipulace a masáž společnosti, že za každou cenu musíme být s někým. Mně někdy vážně strašně vyhovuje, že jsem sama, a takové ty stavy, kdy bych si řekla, že chci mít děti, ty jsem popravdě ještě neměla,“ vysvětlovala rozhodně. Věk podle ní není důležitý. A už vůbec nechápe dotazy na to, proč není matkou a manželkou.
Podle Seidlové je přeci nejdůležitější, aby byl člověk spokojený sám se svým životem, byl sám se sebou smířený. Pak je jedno, kolik má či nemá dětí. „Ženy jsou stále ještě manipulovány k tomu, aby se staly matkami. Všude kolem slyšíme vykřikovat, jak krásné je být matkou, nebo že nebýt matkou je prohra,“ říká s tím, že jen málokdy se říká pravda o tom, co matky skutečně prožívají. Nikomu samozřejmě nebere příjemné pocity, které jako maminka cítí. Respektuje to. Zároveň si ale přeje, aby lidé respektovali to, že ona se rozhodla žít jinak. A že je šťastná.
Svůj život chce Seidlová prožít. A dle jejího názoru je jen na ní, jak se k tomu postaví. „Můžeme si se vším všudy vyzkoušet, jaké je to být. Radovat se, trápit , dotýkat se druhých. Z toho mi vyplývá, že smyslem života je zkrátka život žít.“ O tématu stereotypů mluví dlouhodobě veřejně i proto, že chce pomáhat dalším ženám, aby žily podle svého.
Zdroje: zeny.iprima.cz, novinky.cz, extra.cz, kafe.cz
