Článek
Kouzlo derby může na první pohled působit jako film určený především příznivcům Sparty a Slavie. Petr Kolečko ale od začátku vysvětloval, že fotbal je v příběhu především prostředkem, jak mluvit o vášni. „Jedno z kouzel Kouzla derby je, že to je o fotbale a zároveň není o fotbale. Fotbal je tam zástupcem takové vášně, kterou může být v těch našich životech cokoliv,“ popsal Kolečko.
Proto se jednotlivé příběhy netočí jen kolem výsledku zápasu. Divák sleduje profesorku bohemistiky, fotbalové komentátory, rozhodčího, zpěváka, mladého hráče nebo lidi, kterým fotbal zasahuje do partnerských a rodinných vztahů. Oficiální informace o filmu ostatně zdůrazňují, že jeden zápas propojuje několik různých příběhů, které se postupně sbíhají až k velkému finále na stadionu.
Komentátorská kabina nebyla skutečná
Jedna z věcí, které mohou při sledování filmu snadno uniknout, se týká komentátorské dvojice Michala Dlouhého a Michala Isteníka. Člověk by mohl předpokládat, že herci jednoduše usedli do skutečné komentátorské kabiny. Nebylo tomu tak. Filmaři postavili studio přímo na letenském stadionu. Důvod byl poměrně praktický, potřebovali totiž dostatek světla a hlavně prostor pro kamerovou a další techniku.
Petr Kolečko s Anetou Vignerovou na premiéře filmu
Herci navíc při natáčení nesledovali skutečné dění na trávníku. „Během natáčení jsme se koukali do prázdné televize. Měli jsme však bohatě popsaný scénář a sám si navíc dovedu představit, co se na trávě odehrává. Bez atmosféry fanoušků a hráčů je to samozřejmě těžší. Od toho jsme ale herci, abychom to zahráli i tak,“ vysvětloval herec. Pro zkušeného herce to možná není nic neobvyklého, ale komentovat neexistující fotbalový zápas tak, aby to působilo přirozeně, rozhodně není úplně jednoduchý úkol.
Michal Dlouhý navíc nemusel fotbalový svět úplně studovat od nuly. Herec v mládí fotbal skutečně hrál. Nešlo přitom pouze o kopání do míče na plácku. Nějakou dobu působil také v pražském klubu TJ Motorlet. Nakonec ale jeho život výrazněji ovlivnilo herectví. V jeho rodině navíc hrála velkou roli házená – věnovali se jí jeho rodiče.
Slávista Michal Isteník dostal sparťanský dres
Jednu z největších hereckých ironií si užil Michal Isteník. Herec je známý jako fanoušek Slavie, ve filmu však musel obléknout dres jejího největšího rivala. A nebyla to jen krátká rekvizita na pár sekund. „Od narození jsem totiž slávista, a když mě režisér Petr Kolečko donutil obléct sparťanský, nebylo mi to úplně příjemné, co si budeme povídat,“ usmíval se.
Právě komentování si přitom chtěl podle svých slov vyzkoušet už dlouho. „Toužil jsem být sportovním komentátorem a až na ten dres to byl splněný sen,“ prozradil. Pro slávistu tedy poněkud zvláštní pracovní zkušenost. Na druhou stranu právě takové detaily mohou filmu dodat humor, který by ve scénáři samotném působil možná až příliš vykonstruovaně.
Petr Uhlík a nejkratší postelová scéna
Své si užil také Petr Uhlík. Ve filmu hraje Filipa, slávistu, který se snaží získat přízeň otce své přítelkyně. Háček je v tom, že její otec fandí Spartě. Vztah mezi fanoušky dvou odvěkých rivalů vytváří několik komických situací.
Jedna z nich se týká postelové scény. Uhlík později prozradil, že měla být poměrně výrazným momentem, ve skutečnosti ale skončila dříve, než se pořádně rozjela. „Průběh postelové scény trval velmi krátkou dobu, protože byla velmi brzy přerušena,“ popsal herec se smíchem. I takové drobnosti ukazují, že film nestaví humor pouze na fotbalových narážkách.
Ondřej Sokol riskoval na Čechově mostě
Jedna z vizuálně nejvýraznějších scén vznikala mimo stadion. Ondřej Sokol jako zhrzený zpěvák Štěpán se objeví na šikmém zábradlí Čechova mostu. Scéna měla být napínavá, ale natáčení rozhodně nebylo jen pohodlným postáváním před kamerou. Čechův most byl pro filmaře vybrán mimo jiné proto, že se nachází nedaleko Letné a dobře fungoval také vizuálně. Producent Petr Erben ho označil za logickou volbu i z organizačního hlediska. Sokol navíc při natáčení řešil nejen samotnou pozici na zábradlí, ale také nepříjemné počasí a chlad.
Martina Fingera v reálu na fotbal moc neužije
Nejnáročnější část produkce se ale odehrávala přímo na Letné. Aby derby vypadalo skutečně, potřebovali filmaři plné tribuny. Do natáčení se proto zapojily tisíce komparzistů a fanoušků a zápasové scény se natáčely během dvanácti nočních směn. To znamenalo nejen práci herců, ale také koordinaci davu, kamer, osvětlení a celého stadionu. Výsledkem měl být pocit skutečného derby, nikoli jen několik stovek lidí rozmístěných na tribunách.
Mimochodem, bývalého šéfa sparťanského kotle hraje Martin Finger. Vzhledem k jeho postavě by se mohlo zdát, že má k fotbalovému fanouškovství blízko i v soukromí. Ve skutečnosti je tomu jinak. „Hraju sice zarytého sparťana, ale jinak mě zajímá spíš hokej,“ vysvětloval.
Pak přišly smokingy a Tomáš Třeštík
Natáčení ale nebylo jen o fotbale, tribunách a nočních směnách. Část herců se během produkce ocitla také před objektivem fotografa Tomáše Třeštíka. Michal Dlouhý, Petr Uhlík, Jiří Langmajer a Robert Nebřenský si vyzkoušeli stylizované focení, při němž se z fotbalových postav na chvíli stali téměř magazínové modely.
Podobné zákulisní momenty dobře ukazují, že natáčení Kouzla derby nebylo jen sérií vážně organizovaných scén. Na place vznikalo i dost improvizace, vtípků a situací, které se do výsledného filmu vůbec nedostaly.
Zdroje: autorský článek s využitím
