Článek
Role milovníků mu dokonale seděly. První role dostal v době, kdy mu ještě nebylo osmnáct. „Hrál sám sebe – mladého a věčně zamilovaného kluka,“ uvedl ve své biografii Svatopluk Beneš. Přesto to ne vždycky byla procházka růžovou haradou. Ve filmu Ohnivé léto měl líbat dekolt překrásné Lídy Baarové, z čehož byl ale tak nervózní, že ji kousl do krku. Žádné drama se ale nekonalo, legendární herečka to vzala s humorem a trémou vystresovaného kolegu podržela. Nabídla mu tykání a řekla mu, ať je v klidu, že jsou oba jen herci. A scénka se povedla.
Jeho kariéra pak nabrala úctyhodnou rychlost a cesta vzhůru ubíhala jedna báseň. Pravou celebritou se stal poté, co ho Otakar Vávra obsadil do Pohádky máje. Fanynky z něj byly u vytržení, vydržely hodiny čekat, než spatří svůj idol. Chtěly se ho dotknout, nebo alespoň vidět jeho úsměv. A on je málokdy zklamal. Ovšem pokud jde o románky, tak to se držel zpátky. Dobře si uvědomoval, že roztoužená fanynka v jeho náručí by příliš dobroty neudělala.
Mandlová si začala s jeho kamarádem
Což ale ve finále neudělala ani slavná kolegyně. „Vyhlédla“ si ho totiž v té době o osm let starší a všemi uctívaná kráska Adina Mandlová. Beneš trávil v jejím bytě v Praze hodně času a později tvrdil, že právě tam poznal všechno krásné, co k životu patří. Když ho ale měla herečka dost, odkopla ho stejně, jako mnoho mužů předtím i potom. Beneš to ale nenesl dobře, dokonce měl takové návaly vzteku, že rozbíjel nábytek a další věci.
Těžko si toho roztomilého „kloučka“ představit, jak takto soptí. Na druhou stranu mu Mandlová pomohla sehnat pěkný byteček na Malé Straně. Což ale mohlo jen těžko vyvážit zradu, kterou cítil. Herečka se totiž začala scházet s jeho nejlepším kamarádem a kolegou Miroslavem Homolou. Pozitivní na tom bylo alespoň to, že Mandlová ho v podstatě „vyléčila“ z případných dalších vztahů s herečkami. Nic neměl ani s Natašou Golovou, se kterou však udržoval těsné a výborné přátelství.
Soudruhům se nehodil
Jeho osudovou ženou se nakonec stala Božena Truhlářová, která měla na Vinohradech činžovní dům. Vzali se v roce 1946 a od té chvíle byl Beneš až do konce života věrný této jediné ženě. Měli spolu syna Svatopluka Beneše mladšího a dceru Alexandru. Jenže jak už to tak bývá, když se někde daří, jinde se to začne kazit.
Socialistický film neměl Beneše příliš v lásce, prostě se do něj nehodil a soudruzi usoudili, že bude lepší, když ho přestanou obsazovat. Ono představit si tohoto prvorepublikového gentlemana jako dělníka za pásem v továrně, prostě nebylo příliš možné.
Poslední roli už neviděl
Herec tak začal spíš paběrkovat, spokojený byl snad jen v divadle, v Městských divadlech pražských zůstal až do roku 1990. Pokud jde o film, tak se za roky ústrků dočkal satisfakce, když v roce 1989 natočil film Člověk proti zkáze, kde si zahrál T. G. Masaryka. Navíc šlo o snímek o Karlu Čapkovi, kterého vždy obdivoval. Jeho krásného hlasu stále víc využíval i rozhlas a zdálo se, že pohoda je zase zpět.
Jenže na začátku devadesátých lete se začaly projevovat jeho zdravotní problémy. Ztratil zrak, takže musel opustit i rozhlas. Malá role v Želarech byla jeho poslední, vidět ji však nemohl. Poslední roky života trávil v léčebně pro dlouhodobě nemocné. Zemřel 27. dubna 2007 v Praze.
Zdroje: blesk.cz, zeny.iprima.cz, dvojka.rozhlas.cz, kniha Svatopluk Beneš - Být hercem, cnn.iprima.cz, extra.cz, super.cz
