Článek
Když její kamarádky řešily, že by chtěly být princeznami nebo doktorkami, Dana si přála vlastnit vykřičený dům v Číně. A když ve škole psali slohovou práci na téma „mé budoucí zaměstnání,“ ona se rozepsala o tom, jak bude vlastnit několik casin a nabízet mužům společnice. „Nedá se říct, že bych byla prototypem vzorné holčičky. Opravdu jsem nikdy nešla s davem, měla jsem to tak snad od narození,“ usmívala se sympatická brunetka.
Nechtěli ji pustit z bytu
Buď jak buď, vždycky ráda experimentovala a riskovala. Intimní záležitosti nebyly v tomto ohledu výjimkou. Takže velmi brzy přišla na to, že se jí líbí muži stejně jako ženy. „Nedělalo mi to problém. Nikomu jsem o tom neříkala, neměla jsem k tomu důvod. Rodiče se o mě moc nestarali a kamarádky jsem jako puberťačka měla jen dvě. Takže jsem si dělala, co jsem chtěla.“
Zažila toho opravdu hodně. Mnohokrát se jí stalo, že skončila u někoho, koho vůbec neznala. „Měla jsem okno a plížila se pryč. Bylo to docela zábavné, ovšem jen do okamžiku, kdy mě dva chlapi nechtěli pustit z bytu. Tenkrát jsem si řekla, že už to stačilo a že bych přeci jen měla nějaké věci změnit.“ Nakonec se rozhodla, že si najde partnera a zkusí normální život. A nutno říct, že se jí to zpočátku docela dařilo.
Když potkala Davida, nejprve si od toho nic moc neslibovala. Nebyl žádný prvoplánový krasavec, netrávil čas ve fitku, neměl na účtech miliony. „Byl mi ale něčím sympatický. Šli jsme na rande, nakonec jsme spolu začali chodit, pak žít. Po necelém roce mě požádala o ruku a já souhlasila.“
Měla jsem to říct jinak
Nějakou dobu se zdálo, že by to Daně mohlo vyhovovat. Seznámila se s jeho přáteli a konečně měla lidi, mezi které zapadala a kteří ji brali. A hlavně nic nevěděli o její minulosti. „Bylo to skvělé období a musím říct, že jsem byla opravdu šťastná. Jenže jsem stále měla pocit, že mi něco chybí, že nejsem kompletní. Až když jsem poznala Pavlínu, tak mi došlo, co to bylo a proč jsem byla taková nesvá. Byla krásná, přesně taková, jakou jsem si vždy přála „kamarádku“. Začaly jsme si spolu,“ přiznala.
Vídaly se nejprve velmi sporadicky, pak víc a nakonec se z toho stalo pravidlo. Dvě schůzky týdně, které si Dana nesmírně užívala. „Bohužel jsem si myslela, že se nemůže nic stát. Samozřejmě, že jsem se pletla. Manžel přišel domů zrovna v době, kdy jsme byly v nejlepším, prostě jsem zapomněla hlídat čas.“
Dana měla v hlavě jen svojí milenku. „Nepřemýšlela jsem. Takže jsem mu řekla, ať se k nám přidá, nebo vypadne a nevyrušuje. Naštval se, začal na mě řvát spoustu ošklivých slov. Dala jsem mu vybrat, což jsem dělat neměla. Hlavně jsem měla být milejší. Vím, že by se k nám přidal, žádný chlap dvěma kočkám neodolá. Všechno jsem to ale zkazila. Dodnes se mnou skoro nemluví, hledáme k sobě cestu velmi složitě.“
Zdroj: autorský článek
