Článek
Byl její studentskou láskou. Poprvé si Karolína pohledného Martina všimla na střední škole. Ona v prváku, on v maturitním ročníku. Bylo jasné, že si jí moc všímat nebude. Ona však měla celý repertoár ženských zbraní, které hodlala využít. Nutno říct, že se jí nakonec povedlo upoutat jeho pozornost. „Začali jsme spolu randit v době, kdy začínal na vysoké a já byla v druháku na střední. Vím, že to mě byl zamilovaný. Tak, jako já do něj,“ vzpomínala pohledná brunetka. Nic nenasvědčovalo tomu, že se za pár let dočká bolesti i zklamání.
Všechno vypadalo tak růžově!
Jejich cesty se na chvíli rozdělili. V době, kdy Martin odjel na stáž do zahraničí se dohodli, že vztah na dálku ani jeden nechtějí. Rozešli se, ovšem ne na dlouho. Když se vrátil, v podstatě si padli kolem krku. „Paradoxně ta doba náš vztah utužila. Došlo nám, že k sobě patříme a chceme spolu být. Bylo to moc krásné,“ usmívala se Karolína. Začali tedy znovu randit, brzy poté se k sobě nastěhovali. Neměli na sebe sice moc času, oba rozjížděli své pracovní kariéry, ani peněz neměli na rozhazování. Byla ale spokojeni, štěstí měli na rozdávání.
Všechno bylo zalité sluncem, na obzoru ani obláček. Vzali se po dvou letech. Svatba to nebyla velká, o to víc si ji ale užili. Ani jeden si nepřál obrovskou veselku, na které budou i lidé, které skoro neznají. „Měli jsme asi dvacet hostí, bylo to tak akorát. Rodina a blízcí přátelé, se kterými si vždycky máme co říct.“ Kdyby Karolíně tenkrát někdo řekl, že její novomanžel má známost někde jinde, jen by si klepala na čelo a nevěřila tomu. Bohužel by se spletla.
V jeho práci ho neznali
Pokud Karolína někdy zapochybovala a říkala si, že Martin možná dělá jiné věci, než jí říká, tak to na sobě nikdy nedala znát. A své pocity navíc rychle zapudila jako nesmyslné. „Měla jsem věřit své intuici. Samozřejmě jsem netušila, jak obrovská věc to je. Ale byly chvíle, kdy ve mně hledal červíček pochybností. Jenže on se tvářil vždycky jako největší dobrák, který by ani mouše neublížil. Natož pak své vlastní manželce.“ Roky běžely a Karolína měla jediný „problém“ - stále neměli miminko. Říkala si však, že je čas a jednou to přijde.
Postupem času se ale začaly kumulovat nejrůznější indicie, že s jejím manželstvím je něco špatně. Vrchol přišel ve chvíli, kdy se s manželem na něčem potřebovala akutně domluvit. Volala mu do práce, číslo bylo hluché. Vydala se tedy na adresu, kde měl pracovat. „Vůbec ho tam neznali. Koukali na mě jak na blázna a já si opravdu chvíli myslela, že nemám všech pět pohromadě. Pak jsem si ale konečně začala nějaké věci spojovat.“ Doma začala pátrat. V manželových věcech nemusela hledat dlouho.
Všechno si dohledala
Martin nečekal, že by k něčemu takovému mohlo dojít, takže některé dokumenty nechával jen tak v šuplíku. Karolína tak poměrně snadno zjistila, že má další bankovní učet, že platí minimálně část hypotéky na dům, o kterém nikdy neslyšela. A co víc, že má tříletou dceru. „Krve by se ve mně v tu chvíli nedořezal. Byla jsem jak opařená. Po pár minutách jsem se probrala a začala hledat podle rodných čísel, adres atd. Během hodiny jsem našla v podstatě vše o jeho rodině.“
Karolína tak zjistila, že její manžel má druhou rodinu. S dotyčnou sice nebyl ženatý, ovšem měl s ní dítě. Vždy, když Karolíně říkal, že je na služební cestě, byl u nich. A naopak. „Samozřejmě jsem v tomhle žít nechtěla. Ani vidět jsem ho už nechtěla. Sbalila jsem si věci a odešla. Snažil se mi vysvětlovat, co a jak, ale tohle prostě omluvit nešlo. Ani si nemyslím, že jsem extrémně naivní nebo důvěřivá. Ale tohle byla fakt síla,“ dodala Karolína. Dnes je už rozvedená a až si začne nový vztah, určitě si dá velký pozor.
