Článek
Jejich manželství nebylo od začátku špatné, spíš právě naopak. Měli společné zájmy, jezdili na výlety, dovolené, za přáteli. Jeden druhého podporovali a neustále vymýšleli věci, pří kterých mohli být spolu. „Byly to báječné roky. Ale jak už to tak bývá, vášeň se po čase vytratí. U nás to přišlo rychle, ani jeden jsme to nečekali. A pak jsme nevěděli, jak s tím pracovat,“ vzpomíná Jana.
Románek ano, ale vztah?
Najednou začali trávit víkendy každý sám, přestali si psát zprávy, dávat vědět druhému, co dělají. „Byl to začátek konce. Ne, že bychom si dělali nějaké naschvály, to vůbec. Naopak, když bylo potřeba, podrželi jsme se. Jenomže jsme zkrátka byli jako dobří kamarádi. Možná spolubydlící s výhodami.“
Přesto všechno si Jana myslela, že jsou k sobě upřímní. Nedělala si sice iluze, že by její manžel neměl žádný románek, přesto žila v domnění, že nic dlouhodobého nehledá. Jenže se spletla. „O to větší to pak byl šok. Já totiž fungovala prakticky normálně, jako dřív, asi mě ani nenapadlo, abych si s nějakým jiným chlapem začínala něco, co by připomínalo plnohodnotný vztah.“
Večeře s manželem a jeho milenkou
Jednoho dne Marek přišel domů s tím, že pro ni má překvapení a že by to mohli probrat u večeře. „Začalo mi blikat světýlko, takový alarm, který mám, když se má něco podělat. Trochu jsem si myslela, že bude chtít mluvit o rozvodu, což se nakonec nevyplnilo. Ale možná to měl udělat už tenkrát, hlavně on by si ušetřil ponížení a trápení.“
Byla překvapená, když dorazila. Marek totiž seděl u stolu s jinou ženou, kterou jí představil jako Táničku. „Šel hned k věci. Sdělil mi, že se dohodli, že se u něj budeme střídat. Něco jako každý chvilku tahá pilku, tak si to asi představovali. Prý měsíc já a měsíc ona, pokud mi to nevyhovuje, mám dát jiný návrh.“
Jana asi chvíli koukala hodně divně, protože vzpomíná, že se ti dva pořád culili. Ale naštěstí měla dar rychlé reakce, takže vlastně hned začala spřádat vlastní plány. „Kývla jsem na tu jejich hloupost, což asi nečekali. Minimálně si mysleli, že se budu vztekat nebo tak něco.“
Stačily mi dva týdny
Vlastně neměla jiný nápad než ten, který v podstatě okamžitě začala realizovat. „Rozhodla jsem se, že z jeho milenky udělám svoji. Ne, že by mě extrémně přitahovala, ale potřebovala jsem mu nějak ublížit. Hrozně mě to lákalo. A za dva týdny jsem s tou jeho kráskou prožila poměrně intenzivní víkend. Dokonce se mi povedlo ji přesvědčit, ať ho nechá, že pro ni není dost dobrý.“
Pro Marka to byl šok, což Jana přesně potřebovala. Asi nikoho nepřekvapí, že se rozvedli jen pár měsíců po tomto „incidentu“. A Jana je dnes v pohodě. „Žiju si podle svého, chodím s fajn mužským. Na Marka si občas vzpomenu, ale spíš jako na nešťastnou figurku.“
