Článek
Nikdy nevěřila, že se bude v manželství tak trápit. Erika chtěla rodinu, ideálně velkou, toužila po minimálně třech dětech. Dnes nemá ani jedno a nevypadá to, že by se to jakkoli změnilo. „Manžel tvrdí, že by ho děti brzdily, takže žádné nechce. Nebo alespoň ne teď. Já se ale na rodinu upínala. Neumím si představit, že žiji bez potomků,“ říká smutně sympatická brunetka. Bohužel ale musí řešit i jiné, poměrně zásadní věci.
Musí prý chránit rodiče
Její manžel je totiž dost „do větru“, často nechodí domů. „Je schopen odjet na dva, tři dny. Neřekne mi kam, prostě se pak vrátí. Buď je s kamarády nebo s jinou ženou,“ překvapuje Erika. Konstatuje to přitom v podstatě bez emocí, jakoby s tím byla smířena. Nabízelo by se ale celkem logické řešení - od manžela by mohla odejít. O tom ona ale nechce ani slyšet. „On nosí domu peníze, já skoro nic nevydělávám. Nemám žádnou kariéru, o kterou bych se mohla opřít.“
A pak je tu ještě jedna věc. Erika pochází z malé moravské vesničky. Uvědomuje si, že případný rozvod by byl pro její rodiče peklo. „Dostali by se okamžitě do řečí, lidé by si na ně ukazovali. Nemohu to dopustit. Nemohou se nikam odstěhovat, žijí tam celý život. Musím je chránit,“ má jasno mladá žena. Podle ní už to, že se ona odstěhovala do Prahy, jim příliš neprospělo. „Kolovaly zvěsti, že jsem do větru a že nikdo neví, co v tom velkoměstě dělám. Zkrátka to pro ně nebylo snadné a nechci, aby se to jakkoli opakovalo.“
Erika uznává, že její situace není dobrá. Uvědomuje si, že by měla od manžela odejít a zažít žít po svém. „Nevím, jak dlouho to takhle vydržím. Nemám vlastně nic. ta jedna kamarádka, která mi zůstala, to nijak nevytrhne. Nejraději bych se sebrala a tajně odešla, aby nevěděl, kde jsem. Ale to nejde, prostě to nezvládnu.“
Měla by smysl života
Přitom na začátku jejich vztahu to rozhodně nevypadalo na pohromu. Zdálo se, že jsou do sebe opravdu zamilovaní, někteří lidé jim dokonce záviděli. Po svatbě se to ale zlomilo, Petr se začal chovat jako jiný člověk. „Nevím, co tím sledoval. Jestli mě chtěl mít jako služku, která se doma o vše postará, aby on mohl chodit na zálety? Je to možné, dnes už by mě nepřekvapilo asi vůbec nic.“ Jedním dechem dodává, že by mu klidně milenky tolerovala, pokud by s ním měla dítě. „Měla bych smysl života. Nedělala bych mu žádné problémy. Tohle je ale moje podmínka, alespoň jedno dítě.“
Bohužel pro ni se nezdá, že by k tomu někdy došlo. Když to doma navrhne, manžel se jí jen vysměje. „Připadám si pak ještě víc jako páté kolo u vozu. Opravdu netuším, co budu dál dělat.“
Zdroj: autorský článek
