Článek
Jeden na druhého se mohli téměř dvacet let spolehnout. Tak dlouho trval jejich vztah. Jen málokdo by si vsadil na to, že manželství Karla a Ivany nakonec skončí. Přesto, že měli své problémy, o kterých neměli tušení ani jejich známí, nevypadalo to na konec. Stačilo však jedno osudové setkání a všechno bylo jinak. Přitom sám Karel svoji partnerku poslal na akci, kde potkala muže, který za jejich manželstvím ve finále udělal tlustou čáru.
První pusa na Sněžce
Když se Karel a Ivana potkali, měli za sebou nepovedený vztah. Oba si „lízali“ rány a nezdálo se, že by se chtěli hrnout do něčeho dalšího. Možná to je ale paradoxně spojilo tak, že brzy zjistili, že spolu chtějí být. „Ani jeden z nás do toho nešel s tím, že chce toho druhého sbalit. Potkávali jsme se, povídali, jezdili na výlet. Několik měsíců ve vší počestnosti,“ vzpomínal sympatický chlapík. Samozřejmě se poznávali stále víc. Přišli na to, že mají společné zájmy. A dokonce i společné známé z druhého konce republiky. Jednu chvíli to zkrátka vypadalo, že je k sobě svedl sám osud a dává jim najevo, že jsou pro sebe stvořeni.
Nakonec to tedy opravdu dopadlo tak, že spolu začali chodit. „První pusu jsme si dali na Sněžce, dodnes to vidím před očima. Bylo ošklivé počasí, došli jsme tam silou vůle. A byli na sebe pyšní. Objali jsme se, políbili. A bylo to,“ usmíval se Karel. Ani v té chvíli ale nebylo jasné, jestli z toho bude něco oficiálního. Sice spolu začali spát, to ale nemuselo nic moc znamenat. Nicméně chtěli spolu být, toužili po přítomnosti toho druhého. Což už byl pádný argument k tomu, aby si řekli, že to prostě zkusí a uvidí se, co z toho bude.
Postavili si vysněný dům
Hned za pár týdnů sice řešili vážný problém, dokonce se na pár dní rozešli. Než se sešli a vše si vyříkali. „Měli jsme podobný pohled na svět. Nesnášeli jsme autority, rádi jsme cestovali a tak. Byly to krásné chvíle,“ vysvětloval Karel. Vzali se téměř na den přesně rok poté, co se poprvé políbili. Svatbu neměli velikou, o to víc si ji ale užívali. Kromě několika málo nejbližších přátel dostali pozvánku pouze členové rodiny. „Byli jsme s tím v souladu. Nechtěli jsme zbytečně utrácet peníze, měli jsme s nimi jiné plány.“
Partneři si totiž pořídili vlastní bydlení, krásný dům, jehož interiér si sami navrhli a některé věci si nechali vyrobit na míru. Stálo je to hodně, ale byli spokojeni. Idylka nemohla být větší. Narodil se jim zdravý syn, kterého vychovali tak, jak nejlépe dokázali. A když odešel z domova, chtěli si užívat, jak to jen půjde. Ale každý si to zřejmě vyložil po svém. „Já měl v plánu poznávat svět. Manželka asi lidi, konkrétně muže,“ kysele se culil Karel.
Sama se usvědčila
Když svou drahou polovičku poprvé viděl s mladíčkem bok po boku, myslel si, že je to kolega z práce. Doma se o něm jen tak zmínil, jeho manželka ale začala scénu, kterou nečekal. „Začala na mě řvát, že co si o ní myslím, že s ním nic nemá. A že se mám starat o sebe. Vůbec jsem nechápal, o co jde. Vždyť já jen konstatoval, že jim to spolu slušelo. V žertu, samozřejmě. Ona se ale sama usvědčila. Protože bylo jasné, že mi došlo, že to mezi nimi není jen tak.“
Karel se začal vyptávat víc, tentokrát už bez legrace. I když se Ivana snažila zapírat, nakonec přiznala, že má se zmíněným mladíkem poměr. Kdo by čekal, že se bude kát, spletl by se. Opět přešla do útoku. „Prostě mi sdělila, že jsem nudný, že mě čeká pár let života a tudíž nejsem pro ni dost dobrý. To byl tedy důvod, proč si najít o třicet let mladšího milence! V padesáti dvacetiletého kluka, to prostě nechápete. Nevěděl jsem, co na to říct. Musel jsem na chvíli pryč.“ Když se Karel vrátil, měl jasno. Rozvod bylo jediné řešení. S Ivanou už nechtěl mít nic společného, hrozně ho zklamala.
Zdroj: autorský článek
