Článek
Generálka na volby do parlamentu v příštím roce SPD nevyšla. Tomio Okamura to sice „vysvětlil“ po svém a prohlásil, že jeho voliči nemají natolik rádi Evropskou unii, že raději nešli k volbám. Budiž, pokud by tento blud myslel vážně, jen dobře. Ale nemyslí, lídr populistického hnutí totiž není hlupák, ale pragmatik.
Chce uspět za každou cenu, klidně převlékne plášť a klidně bude lhát, což v minulosti potvrdil i soud. Zakopaný pes však není v nechuti voličů SPD dojít k urně, ale v tom, že SPD už nevysává jen Andrej Babiš.
Teplá místečka pro SPD v ohrožení
Ještě na začátku května se přitom dle průzkumu zdálo, že Okamurovi zůstane „jeho“ deset procent voličů v každém případě, děj se co děj. Volební potenciál SPD byl dokonce ještě vyšší. Kdeže loňské sněhy jsou, může si povzdechnout Tomio Okamura. Volby do Evropského parlamentu jasně ukázaly, že pro voliče SPD si „dojde“ nejen hnutí ANO, ale také komunisté a nově i Přísaha, resp. Motoristé v čele s Filipem Turkem.
Ten se sice už „uhnízdil“ v Bruselu, to ale neznamená, že by na českou domácí scénu rezignoval. Bude kout železo, dokud je žhavé, tedy dokud mu bude alespoň část lidí věřit a nacistické symboly budou pro společnost marginální. A to je problém SPD, protože v tu chvíli jejich akcie směrem k teplým místečkům v parlamentu i po volbách v roce 2025 značně klesají. Reálně totiž hrozí, že se SPD do parlamentu vůbec nedostane.
Kousek pro Konečnou, kousek pro Turka
Stačí málo - tři procenta voličů ke Kateřině Konečné a její KSČM. Komunisté, opět se deroucí k moci, jsou sice obrovskou ostudou a ztrátou paměti tohoto národa, zároveň ale také smutnou realitou. V tu chvíli se Okamurových deset procent smrskává na procent sedm. No, a pak něco málo před dvě procenta k Turkovým motoristům a jsme doma. Lépe řečeno, Okamura musí doma honem rychle vymyslet, co s tím.
Dá se tak očekávat, že hnojomety SPD začnou pálit ostrými. Pravděpodobně se dočkáme dalších urážek a rozsévání nenávisti tak, jak už to tu v minulosti bylo tolikrát. „Není možné sedět hodinu ve Sněmovně a poslouchat urážky. To není možné tolerovat a přejít to,“ řekl například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka poté, co Tomio Okamura ve Sněmovně šířil svá moudra o Ukrajincích apod. A nebyl v tom zdaleka sám.
Na druhou stranu se ještě nenašla síla, která by Okamuru utnula. Samozřejmě nejen jeho, Andrej Babiš je také mistr manipulace a lží. Pořád se mohou ohánět demokracií, jejíž největší slabinou je, že dává prostor právě lhářům a populistům. A část voličů bohužel stále nedokáže vyhodnotit, co ještě je svoboda slova a kdy politici z úst vypouštějí nehorázné lži.
