Článek
S charismatickým Erikem se potkala během brigády. Dělala hostesku na jedné akci, kde se on s přáteli objevil. Hned jí připadal zajímavý. Ale nebyla sama. „Všimla jsem si, že je hodně společenský. Holky na něj letěly. Já ale byla vždycky soutěživá, navíc jsem se považovala za docela hezkou. Takže jsem se rozhodla, že ho chci mít pro sebe,“ vzpomíná s úsměvem Petra.
Jak se rozhodla, tak se také stalo. Ještě ten večer odešli k němu domů. „Tenkrát jsem to neřešila. Nebylo to úplně neobvyklé, prostě jsem se chtěla pobavit. Nečekala jsem, že to spolu dáme dohromady a začneme opravdu randit. Po ničem vážném jsem opravdu netoužila.“
Myslela si, že je ten pravý
Postupem času však zjišťovala, že Erik je opravdu velmi příjemný mladík. Navíc také úspěšný, lidé kolem něj ho měli rádi. A zdálo se, že by moc rád, kdyby s Petrou mohl začít chodit. „Chvíli jsem se tomu bránila, ale nakonec jsem si řekla, že vlastně nemám co ztratit. Takže jsme spolu začali chodit a vypadalo to, že je to ten pravý. Opravdu mě okouzlil tak, že jsem byla ochotna se usadit a uměla jsem si představit, že bych měla děti.“
Měla však tušit, že s Erikem to nebude tak snadné, jak by se mohlo zdát na první pohled. Petra totiž přicházela na to, že nikdy nebude v jeho životě hlavní, nikdy se nebudou věci točit jen kolem ní. „Měl spoustu zájmů. V práci se také zdržoval déle, než bylo podle mého názoru nutné. A spousta dalších věci mi vadila. Na druhou stranu jsem to věděla od začátku, nedělal nic, o čem bych neměla ani tušení.“
Nebyl to špatný nápad
Věřila tedy, že se to zlepší. Jenže se spletla. „Jednoho dne přišel s tím, že nemám jen mě, přiznal mi, že se stýká i s jinými ženami. Celkem jsme byly čtyři a Erik tvrdil, že jsme všechny báječné a neví, se kterou být. Takže by dle jeho slov byl nejraději, kdyby nás mohl mít všechny pohromadě.“ Petra na něj samozřejmě koukala divně. Nejprve si myslela, že jde o nepovedený vtípek.
Erik to ale myslel vážně. A dokonce se rozhodl, že bude svůj plán realizovat. „Pozval nás na večeři, zamluvil k tomu salonek v jednom hotelu. Tam nám řekl, že nás má všechny rád a že bychom se všichni měli fajn. Začaly hádky a různé výměny názorů. Asi po hodině jsme se začali bavit normálně. A nakonec jsme došli k tomu, že společné bydlení by nemuselo být špatné.“
Povedená pětice si pronajala dům kousek od Prahy. Každý tam měl své soukromí. „Když jsme nechtěli, tak jsme se nevídali. Nebo naopak, často spolu trávíme čas. A teď nemyslím jen na intimnosti, i když i na ty samozřejmě dochází. Někdy ve více lidech, někdy mám Erika pro sebe. Vyhovuje mi to.“