Článek
Když se řekne Policie Modrava, většině diváků se vybaví Soňa Norisová jako kapitánka Jana Vinická, šumavské lesy a policejní případy, které se odehrávají mezi Kašperskými Horami, Modravou, Srním nebo Sušicí. Skutečné prostředí je jedním z důvodů, proč seriál působí jinak než řada studiových kriminálek. Režisér Jaroslav Soukup totiž nechtěl Šumavu nahrazovat kulisami. Seriál se z velké části natáčel přímo v terénu a během výroby se štáb vystřídal na desítkách až stovkách lokací. Jen v prvních 16 dílech se objevilo 248 herců a další desítky místních obyvatel.
Začalo to pilotem, kterému nikdo příliš nevěřil
Cesta Policie Modrava na obrazovky přitom nebyla jednoduchá. Pilot vznikl už dříve a jako samostatný televizní film se vysílal v roce 2011. Tehdy ho bez výrazné reklamní podpory sledovalo téměř 1,8 milionu lidí. Tento výsledek nakonec pomohl přesvědčit Novu, aby se k projektu vrátila.
Když pak seriál v březnu 2015 skutečně odstartoval, zájem diváků byl mimořádný. První díl si pustilo 1,82 milionu diváků starších patnácti let a později se některé epizody dostaly přes hranici dvou milionů. Z dnešního pohledu je zajímavé, že seriál měl původně skončit dříve, nakonec lae vznikly čtyři řady a celkem 40 epizod. Čtvrtá série se na obrazovky dostala až v roce 2022. „Když jsem se od pana režiséra dozvěděla, že další série bude, měla jsem smíšené pocity, protože i vzhledem k situaci okolo pandemie covidu člověk nevěděl, co může čekat. Takže jsem si říkala, že radši počkám a nebudu se moc těšit, ale jsem ráda, že to nakonec vyšlo,“ vzpomínala Soňa Norisová.

Soňa Norisová se stala ikonickou postavou seriálu
Norisová si Šumavu si zamilovala
Pro představitelku Jany Vinické znamenalo natáčení několikaměsíční pobyt mimo běžný život, což jí vyhovovalo. „Pro mě to byl návrat někam, kde se cítím skoro jako doma. Zažili jsme tam několik dlouhých měsíců. Je to pocit, jako bych přišla domů.“ Volný čas navíc herci netrávili pouze na place. Norisová vzpomínala na procházky, houby, borůvky nebo koupání v řece. Natáčení ale mělo jednu velkou nevýhodu – počasí. Protože se scény netočily chronologicky, mohli herci jednu část záběru natáčet v tričku a další část dokončovat o týdny později v pořádné zimě.
Právě počasí je možná největším „speciálním efektem“ celého seriálu. Štáb nemohl jednoduše zavřít dveře ateliéru a čekat na lepší podmínky. Už při zahájení natáčení první řady v květnu 2013 napadl na Šumavě sníh a teplota klesla k nule. Produkce proto musela měnit plán a některé záběry přesunout dovnitř.
Když měl být kůň mrtvý, muselo se improvizovat
Jedním z nejkurióznějších případů byla epizoda Ranč. Její příběh byl inspirován skutečnou událostí z ranče Vogelsang u Kašperských Hor, kde skutečně došlo k otravám zvířat. Majitel ranče Roman Halbhuber později vzpomínal, že právě tato dějová linka vyvolala mezi lidmi značný ohlas. „Na vysílání jsem měl řadu ohlasů. Zajímavé je, že na díl, kde mi otrávili koně a zavřeli exmanželku, reagovalo mnohem méně lidí než na scénu, kdy jsem měl ranč prodat doktorovi. To mi tři dny zvonil telefon a lidé se mě ptali, co mě to napadlo.“
Natáčení scény s koněm ale nebylo jednoduché. Počasí bylo studené a deštivé a zvíře mělo před kamerou působit jako mrtvé. Veterinář proto koně krátkodobě uspal. Jenže prochlazené zvíře se probudilo mnohem dříve, než štáb očekával. Veterinář musel zasáhnout znovu a filmaři se snažili scénu dokončit v krátkém časovém úseku.

Filip Tomsa už herectví v podstatě pověsil na hřebík, dnes je z něj hasič
Tomsa s Mrkvičkou poznali, co znamená studená Vydra
Daleko od pohodlí studia se natáčely také scény s Filipem Tomsou a Ladislavem Mrkvičkou. Jedna z nich vyžadovala ranní otužování v řece Vydře. Režisér Jaroslav Soukup později popisoval, že záběr se opakoval několikrát a herci si v ledové vodě rozhodně neužívali komfortní pracovní podmínky. „Otužovací scény jsme natáčeli v hlubokém údolí mezi Antýglem a Turnerovou chatou u řeky Vydry. V tomto místě jsme museli čekat na slunce, protože během dne zde svítilo jen jednu hodinu. Natáčení pak muselo být opravdu rychlé. Každou scénu jsme točili třikrát až čtyřikrát, takže herci si v ledové vodě opravdu užili své,“ vysvětloval.
Mrkvička měl v seriálu zvláštní úlohu. Ztvárnil šumavského učitele Emila Kintzla, skutečnou osobnost spojenou s Kašperskými Horami. Kintzl navíc nebyl pouze předlohou pro seriálovou postavu. V seriálu se sám objevil jako anonymní komparzista, takže si ho pozorní diváci mohou všimnout přímo před kamerou.
Šumava v seriálu není vždy Šumavou podle názvu
Diváci si možná při sledování seriálu ani neuvědomují, kolik filmařských triků se za jednotlivými místy skrývá. Seriálové Podhorsko například ve skutečnosti představují Nezdice na Šumavě. Pošta, policejní služebna nebo jiné objekty se zase v příběhu mohou tvářit jako úplně jiná místa, než kde opravdu stojí.
Štáb natáčel mimo jiné v Kašperských Horách, Modravě, Kvildě, Horské Kvildě, Srní, Prášilech, Sušici, Klatovech nebo na hradě Klenová. Některé lokace se přitom objevovaly opakovaně a jiné posloužily pouze pro jedinou scénu. Problémem někdy nebylo najít místo, ale vytvořit ho. Pro jednu ze scén byla například vykopána nová studna, ve které se následně hledalo tělo. Jindy zase filmaři spojili záběry z různých objektů, aby vzniklo jedno fiktivní místo.
Jedním z nejdojemnějších momentů spojených s první řadou je účast Jana Pohana. Zkušený herec a dabér, známý mimo jiné z filmů s Tomášem Holým, si v Policii Modrava zahrál majora Rudu Racka. Seriál natáčel také v době, kdy měl na Šumavě vlastní chalupu. Pohan zemřel v únoru 2015 ve věku 84 let, tedy jen krátce před slavnostním uvedením seriálu. Policie Modrava se tak stala jeho poslední televizní prací.
Honoráře? Částky jsou působivé
Zajímavou kapitolou jsou také peníze. V médiích se objevily informace, podle nichž si Soňa Norisová za třetí řadu přišla na 700 tisíc korun, Filip Tomsa na 650 tisíc a Zdeněk Palusga na 300 tisíc. Jaroslav Satoranský si měl vydělat 250 000 korun, Michal Holán si přišel na zhruba 400 tisíc, Jaroslava Stránská dostala o sto tisíc méně stejně, jako Matěj Dadák. Pokud jde o nadporučík Karel Franc v podání Jana Monczka, jeho honorář se podle všeho pohyboval kolem 400 tisíc korun.
Velice slušné částky, ovšem peníze samozřejmě neležely jen tak na stole. „Herci museli dojíždět na natáčení mnoho stovek kilometrů a několik měsíců bydleli v hotelu,“ popisoval třeba Jaroslav Soukup s tím, že se to ale dá vydržet. „O to víc všechny, kdo na seriálu tak dlouho pracovali, těší, že se stal divácky nejúspěšnějším českým seriálem posledních let.“
A možná právě v tom je Policie Modrava trochu jiná než řada současných seriálů. Na obrazovce působí nenápadně. Žádné okázalé kulisy, žádné velkoměstské kanceláře. Jen lesy, chalupy, policejní služebna a několik lidí, kteří řeší zločiny na místě, kde by člověk spíš čekal houbaře než vraha. Za touto jednoduchostí ale stála práce v dešti, zimě, blátě a často mimo civilizaci.
Zdroje: autorský článek s využitím






