Článek
Když se František Ferdinand Hlavica (20) objeví na obrazovce, jen málokdo přehlédne jeho výrazný vzhled. Kudrnaté vlasy, náušnice a přirozený projev z něj dělají jednoho z nejzajímavějších mladých herců současnosti. V seriálu Polabí navíc dostal roli, která rozhodně nepatří mezi jednoduché, ztvárňuje neslyšícího teenagera a kvůli natáčení se musel naučit základy českého znakového jazyka.
Překvapil i své rodiče
Pro Františka Ferdinanda jde o první výraznější televizní zkušenost. Přesto před kamerou působí sebejistě a ukazuje, že slavné příjmení nemusí být jedinou vstupenkou k úspěchu. Přitom vyrůstal v rodině, kde je herectví každodenní součástí života. Jeho maminka Klára Melíšková (54) patří k nejrespektovanějším českým herečkám a během kariéry získala několik Českých lvů. Otec Lukáš Hlavica (60) je zase známý divadelní, televizní i rozhlasový herec a dlouhá léta se věnuje také dabingu.
Nicméně přesto se dlouho nezdálo, že by syn šel ve stopách svých rodičů. „Rodiče překvapilo, že jsem se dal na herectví, ale myslím, že k tomu našli nějaké pochopení a snad i podporu,“ přiznal mladík s tím, že další překvapení následoval, když získal poměrně velkou rolí v Polabí. Jak už bylo řečeno, žádné velké zkušenosti za sebou nemá. Každopádně to vypadá, že chytil šanci za pačesy.
Přišla z maloměsta jako tydýt
Ovšem zatímco František působí před kamerou velmi přirozeně, Klára Melíšková na své začátky vzpomíná s velkou pokorou. Když se hlásila na DAMU, rozhodně si nepřipadala jako budoucí hvězda. Naopak. Sama o sobě později říkala, že přišla z malého města bez větších zkušeností a mezi ostatními uchazeči si připadala ztracená. „Nechodila jsem moc do divadla, nevěděla jsem, že existují scénáře, podle kterých se herci učí,“ vzpomínala před nějakou dobou. „Přišla jsem z maloměsta opravdu jako tydýt. Na přijímacích zkouškách, což mi Mirek řekl až nedávno, jsem byla poslední do počtu, ostatní pedagogové mě moc nechtěli,“ usmívala se s tím, že Miroslav Krobot v ní věřil.
Začátky Kláry Melíškové nebyly vůbec jednoduché
Nejtěžší pro ni nebyla práce s textem, ale obyčejná přítomnost před lidmi. Přiznala, že se styděla mluvit, pohybovat se na jevišti a často měla pocit, že nezvládá ani základní herecké dovednosti. „Pro mě to byl začátek ne od nuly, ale od mínus padesáti. Styděla jsem se, vůbec jsem neuměla mluvit, hýbat se. Neuměla jsem prostě vůbec nic!“ prozradila. Jedna z prvních školních prezentací pro ni skončila téměř fiaskem, když kvůli obrovské trémě nebyla schopná začít hrát a musela z jeviště odejít.
Bude muset ukázat, co v něm je
Ale možná právě proto dnes působí její profesní cesta tak inspirativně. Z nejisté studentky se postupně stala výrazná osobnost českého divadla a filmu a jedna z opor Dejvického divadla. Sama dobře ví, že talent je důležitý, ale bez vytrvalosti by nestačil.
Podobnou samostatnost vedli rodiče i u svých dětí. František Ferdinand několikrát naznačil, že byl odmala zvyklý rozhodovat se sám za sebe. V rodině mu neřeknou jinak než Ferda a podle blízkých se jen tak něčeho nezalekne. Možná i proto se nebál pustit do role, která vyžadovala dlouhou přípravu a studium světa neslyšících.
Jestli se z něj stane další výrazná tvář českého filmu a televize, ukážou až příští roky. Už dnes je ale jasné, že František Ferdinand Hlavica není jen synem slavných rodičů. Díky své první velké roli dává najevo, že má potenciál zaujmout i sám za sebe.
Zdroje: autorský článek s využitím
