Článek
Někdy stačí hodně málo k tomu, aby skončilo něco, co se jevilo jako docela pevné. Vztah Ivy a Dominika byl prakticky bez mráčků. Už v době, kdy se poznávali, jim známí říkali, že se tak dlouho hledali, až se našli. Prakticky nikdy se nepohádali, vždycky se dokázali rozumět domluvit a najít kompromis. Navíc měli celou řadu společných zájmů.
Trávili skoro všechen čas spolu a kupodivu si ani nelezli na nervy. Zkrátka zvláštní úkaz, který se jen tak nevidí. Nikdo tedy nečekal, že by se někdy mohli rozvést. Přesto je to momentálně na pořadu dne. „Jsou věci, které nehodlám akceptovat. Jednou z nich je, že se manžel nezastane vlastní partnerky,“ má naprosto jasno Iva, která je rozhodnuta požádat o rozvod.
Stačilo jedno téma a vše bylo jinak
Přitom to nijak nevypadalo na problémy. Když k manželům dorazila Dominikova maminka s tím, že dva, tři dny zůstane, nebyl to problém. Někdy přijela ona, jindy zase oni. „Byla jsem ráda. S tchyní jsem vycházela velmi dobře. Nebyla to žádná ježibaba, ale žena, která v životě něco dokázala. Tím si mě získala a také tím, že se uměla chovat,“ vysvětlovala Iva. Tchyně navíc neměla problém vzít ani ne půlročního vnoučka Adámka a klidně s ním celý den trajdat po výletech. Samozřejmě jen v případě, že na to bylo vhodné počasí.
Pokud se, věnovala se mu u Ivy a Dominika doma. Zkrátka bezproblémová „hlídací“ tchyně, která si nechávala své jistě dobře míněné rady většinou pro sebe a partnerům do ničeho příliš nemluvila. Iva si uměla představit, že u ní klidně stráví několik dní bez Dominika. Prostě si rozuměly, neměly mezi sebou problémy. To se ale změnilo ve chvíli, kdy se začaly bavit o budoucnosti malého kloučka. Zatímco Iva rozhodně netrvala na tom, aby z něj byl chlap s mnoha diplomy kapse, když bude dobře zvládat například řemeslo, její tchyně měla zcela opačný názor.
Chtěl jen jeho omluvu
Ivy tchyně patří mezi lidi, které mají pocit, že jen tituly otevírají dveře a bez nich je člověk v životě ztracený. „Když jsem jí oponovala, řekla mi, že jsem mladá naivní kráva. V té chvíli by se ve mě krve nedořezal. Něco takového jsem si nechtěla nechat líbit. Chtěla jsem, aby okamžitě odešla.“ Jenže Iva narazila podruhé a tentokrát to byl ještě větší šok. Do sporu se vložil její manžel a prohlásil, že maminka nikam odjíždět nebude, protože má pravdu. A Ivu požádal, aby to šla někam rozdýchat. V té se všechno vařila. Raději polkla to, co měla na jazyku, práskla dveřmi a šla se projít.
Čím víc o tom přemýšlela, tím víc jí docházelo, že tohle nechce. Doufala, že až přijde domů, manžel se jí omluví. Chápala, že jde o jeho matku, na druhou stranu nehodlala hrát druhé housle. „Kdyby se omluvil a řekl, že to přehnal, vše bych hodila za hlavu. Ale on to neudělal.“
Řekl jí, že je hysterka
Když se vrátila, manžel a jeho matka seděli u stolu, pili kafe a jedli dort. Ten dort, který Iva upekla. Znovu začala pěnit. Vzala dort a hodila ho po manželovi. „Neřvala jsem na něj. Velmi důrazně jsem mu ale řekla, že to přehnal a požaduji, aby se okamžitě omluvil a svou matku poslal domů. Nic z toho se nestalo. Opět mi řekl, ať se uklidním a dodal, že jsem hysterka.“
Iva se ještě ten den odstěhovala ke kamarádce. Je to už víc než měsíc, s manželem sice komunikuje, protože řeší výchovu syna a také to, aby ho Dominik mohl vídat. Tím to ale končí. Nic nenasvědčuje tomu, že by se k sobě měli vrátit. „Trvám na rozvodu, takové ponížení prostě nerozdýchám. Pokud se neomluví a nevyřešíme, jak to bude dál. On to ale odmítá. Pro mě to jiné řešení nemá.“
