Článek
Jen málokterý film se dokázal zapsat do srdcí diváků tak hluboko jako Tři oříšky pro Popelku. Klasická pohádka režiséra Václava Vorlíčka z roku 1973 se každoročně vrací na televizní obrazovky a stále oslovuje nové generace. Její kouzlo přitom nespočívá pouze v romantickém příběhu odvážné Popelky a prince, ale také v jedinečné atmosféře, nádherné výpravě a nezapomenutelné hudbě Karla Svobody.
Claudii Cardinal také vyčítali hlas
Málokdo však ví, že natáčení provázela celá řada komplikací. Pavel Trávníček, představitel prince, byl ve výsledném filmu kompletně předabován. „Vašek Vorlíček to dělá strašně často, že předabovává herce. Líbí se mu třeba obličej, ale slyší tam jiný hlas. Režiséři to dělají, je to taková normální věc. Claudii Cardinal také vyčítali, že má strašně drsný hlas na tu něžnou tvář,“ usmíval se pohádkový princ.
Pavel Trávníček se mohl cítit jako opravdový princ
Libuše Šafránková zase musela překonávat potíže s jízdou na koni a štáb bojoval s nepřízní počasí. Produkci komplikovala také práce v tehdejším Východním Německu. Film totiž vznikl jako koprodukční projekt československých a východoněmeckých filmařů. Díky tomu se natáčelo nejen v českých lokacích, ale také na německých zámcích. Na druhou stranu právě tato spolupráce umožnila vznik velkolepé výpravy, která pohádce dodala evropský rozměr.
Jednou z nejznámějších lokací se stal zámek Moritzburg nedaleko Drážďan. Dodnes sem každoročně míří tisíce fanoušků, kteří chtějí na vlastní oči vidět místo, kde se odehrával slavný zimní bál. Zámek se stal významným turistickým cílem a připomínkou toho, jak silný kulturní odkaz film zanechal.
Popelka, na kterou se nezapomíná
Přestože Libuše Šafránková ztvárnila během své kariéry desítky rolí, pro většinu diváků zůstala navždy Popelkou. Možná je to tím, že její postava není pasivní dívkou čekající na záchranu, ale sebevědomou mladou ženou, která si dokázala poradit sama. Právě tento modernější pohled na známý pohádkový motiv odlišil film od mnoha jiných adaptací. „Byla jsem pozvána na konkurz, který jsem absolvovala s mnoha dalšími Popelkami. Tam se zkoušely dvojice, kdo se ke komu typově hodí. Přišla jsem jako jedna z posledních a zbyly na mě šaty, do kterých se už asi nikdo nevešel,“ vzpomínala Šafránková.
Chemie mezi Šafránkovou a Pavlem Trávníčkem navíc působí na obrazovce přirozeně i po desetiletích. Přestože se během natáčení teprve seznamovali, vytvořili dvojici, kterou si diváci zamilovali. Velkou zásluhu na úspěchu filmu má také hudební skladatel Karel Svoboda. Jeho melodie patří mezi nejznámější filmové motivy české kinematografie. Hudba dokáže během několika tónů navodit nostalgii a připomenout atmosféru zimních svátků. A spojení hudby, zasněžených krajin a romantického příběhu vytváří jedinečný celek, který ani po více než půlstoletí neztratil své kouzlo.
Těžko si dnes představit, že by Popelku hrál někdo jiný, než Libuše Šafránková
Fenomén, který překročil hranice
Zatímco mnoho pohádek zůstalo populárních především v domácím prostředí, Tři oříšky pro Popelku si získaly oblibu také v Německu, Norsku, Švédsku či dalších evropských zemích. V některých státech se film stal stejně neodmyslitelnou součástí Vánoc jako v České republice. Popularita snímku vedla ke vzniku výstav, tematických akcí i turistických tras spojených s místy natáčení. Pohádka tak dávno přerostla rámec filmového díla a stala se kulturním fenoménem.
Úspěch Tří oříšků pro Popelku tkví v jednoduchém, ale silném poselství. Příběh ukazuje, že odvaha, laskavost a schopnost jít vlastní cestou mohou změnit osud člověka více než bohatství či společenské postavení. I proto se k filmu diváci rok co rok vracejí. „Máme asi štěstí, že se zachovaly původní české pohádky, kde je zakódován klíč k mystické cestě a duchovnímu vývoji. Ta dětská nepopsaná duše to asi nějak vycítí a přijme za svoje, aniž o tom ví,“ zamýšlela se Šafránková.
Ať už jej sledují z nostalgie, nebo jej objevují poprvé, jedno zůstává stejné – kouzlo Popelčina příběhu funguje i po desítkách let stejně spolehlivě jako tři tajemné oříšky. „Když mě na ulici potkají matky s dětmi, říkají mi: Vy jste moje dětství,“ tvrdil Pavel Trávníček. Pokud se o nějakém snímku dá říct, že je nesmrtelný, tak Vorlíčkova Popelka to splňuje do puntíku.
Zdroje: autorský článek s využitím
