Článek
Trenér fotbalové reprezentace Ivan Hašek prohlásil, že tým měl na to, aby postoupil, že hráči odvedli dobrý výkon a podobné řeči, které se po podobné ostudě (jinak to nazvat nejde) diplomaticky veřejnosti říkají. I když je jasné, že jsme se propadli za týmy jako je Gruzie, která porazila Portugalsko a nebýt nemohoucnosti Lobžanidze, tak měli tři body také ze zápasu s Českou republikou.
Tohle se ale může stát. Faktem je, že Češi měli v Německu nejmladší tým ze všech účastníků Pravdou je, že Patrik Schick je z formy a ostatní hráči ani zdaleka nedosahují jeho kvalit. Našli bychom i spoustu dalších důvodů a omluv, proč jsme jeli domů se sklopenými hlavami. Třeba, že Gruzie měla kliku a měla s námi prohrát. Alibismus, ale stále v mezích.
Řez musí být radikální
Zároveň je třeba si přiznat, že jsme na tom hůř než Turecko, jsme na míle daleko od Portugalců a můžeme závidět například ještě nedávno vysmívaným Rakušanům, ale i vlastně i Slovákům a dalším. Jsme ale stále u sportovní stránky věci. A tady je to opravdu o tom, že někdy se daří, jindy ne. Ok, pohoda, jedeme dál. Nebo ne?
Jasně, že ne! Nesmí se jet dál jen tak a mávnout nad vším rukou. Je totiž cosi shnilého ve fotbale českém. Nemá smysl se bavit o tom, jestli trenér Hašek ostudu ustojí, nebo se bude pakovat a nároďák převezme někdo jiný. Po kvalifikaci na světový šampionát budeme řešit to samé, protože náš nároďák nepostoupí.
Dokud nebude změna daleko větší, radikální. Začít se musí už u mládežnických kategorií. Zajistit, aby nehráli kluci, jejichž rodiče přinesou tučnější obálku trenérům, ale opravdu talentovaní borci. Vybrat talenty a ty rozvíjet, neutápět je s ostatními průměrnými hráči. Je třeba se poučit z práce, jakou odvádějí Němci, Portugalci, ale třeba i zmínění Rakušané.
Ivánek, korupce a další
A pak jsme u funkcionářů. Miroslav Pelta dál pobíhá po fotbalových trávnících přesto, že byl až po uši zapojen do kauzy Ivana Horníka a dalších výtečníků, stíhán za korupci figuroval i v dalších kauzách, které v minulosti otřásly nejen fotbalovou veřejností. Jasně, pan Pelta nedávno uspěl s odvoláním a do kriminálu nemusí. A tak si tedy budeme všichni myslet, že je čistý jako lilie a že ten fotbal je úplně v pohodě, čisťounký jako dětská prdelka.
Nebo se můžeme podívat na výrok bosse Slavie Jaroslava Tvrdíka, který se ostře pustil do vedení FAČR v čele s předsedou Petrem Fouskem. Upozorňoval na to, že slibovaná transparentnost, se kterou Fousek do čela tohoto orgánu kandidoval, je pryč. „Máš štěstí, že je Euro, jinak bys za to dnes čelil odvolání,“ vmetl mu Tvrdík. Jedním dechem však zmiňme průšvih někdejšího sportovního ředitele Jana Nezmara a odposlechy, které hovoří o úplatku i rasismu.
Berbr s Peltou jako mafie
A za všechny pak na samém vrcholu stojí Roman Berbr. Za jeho kooperace s Peltou fotbal fungoval jako mafie, tvrdil sportovní novinář Luděk Mádl. Není důvod mu nevěřit. Asi ani nelze popsat, co všechno Berbr v tuzemském fotbale ovládal (a možná i ovládá). S trochou nadsázky (nebo bez ní?) se dá říct, že řídil i uklízečky, které na Strahově zametaly záchody. I on byl už ve známé kauze s Ivánkem, Peltou a kapříky, kteří plavali z účtu na účet a pak ještě dále. Každopádně pan Berbr dostal nedávno podmínku. A je nespokojen, chce se odvolat.
A copak, fanoušku nešťastný, pak vlastně chceš od nároďáku? S tímhle vším marastem. Dokud se Peltů a další nezbavíme, nezmění se vůbec nic.
