Článek
Když měl režisér Josef Mach na přelomu 60. a 70. let natáčet film Na kolejích čeká vrah, počítal s tím, že do role zkušeného kriminalisty majora Kalaše znovu obsadí Rudolfa Hrušínského. Jenže politická situace po srpnu 1968 změnila osudy mnoha umělců. Hrušínský se kvůli svým postojům a podpisu manifestu Dva tisíce slov ocitl na seznamu nežádoucích herců a před kameru nesměl. Rudolfovi to bylo hodně líto, postavu Kalaše měl rád. Těžce to nesl,“ vzpomínala herečka Květa Fialová.
Sovák změnil majora Kalaše
Místo něj tak přišel Jiří Sovák. Pro diváky známý především jako komediální herec musel tentokrát výrazně změnit polohu. Jeho Kalaš je klidný, rozvážný a spoléhá především na logické uvažování. Díky tomu získala postava trochu jiný charakter než v předchozích filmech, přesto si mezi fanoušky detektivek rychle našla své místo. „Je pravda, že Sovák do toho dal více humoru, a to i mimo natáčení. Byla s ním větší legrace. Hrušínský byl zase víc takový detektiv. Vážnější… Ale ani jeden z nich si nehrál na hvězdu, byli přístupní,“ vysvětloval Ladislav Trojan.
Snímek vznikl podle románu Série C-L, který napsal jeden ze zakladatelů české detektivky Eduard Fiker. Scénář připravili Jiří Marek a režisér Josef Mach, kteří se od knižní předlohy v několika důležitých bodech odchýlili. Změnili například některé postavy i identitu pachatele, aby příběh fungoval lépe na filmovém plátně.
Pro postavu majora Kalaše šlo zároveň o poslední filmové vystoupení. Předtím se objevila ve snímcích Strach, Vrah skrývá tvář a Po stopách krve, kde ji vždy ztvárnil právě Rudolf Hrušínský. Přestože změna hlavního představitele mohla působit riskantně, film si u diváků získal velmi dobré přijetí a dodnes bývá řazen mezi klasiky československé kriminální tvorby.
Brzobohatý většinu filmu proležel
Silné obsazení doplnili Radoslav Brzobohatý, Jaromír Hanzlík, Daniela Kolářová, Květa Fialová nebo František Němec. Zajímavou úlohu měl právě Brzobohatý. Jeho poručík Lenk jako jediný přežije výbuch poštovního vagónu a většinu vyšetřování tráví v nemocnici. Herec proto značnou část natáčení odehrál na lůžku a jeho výkon stojí hlavně na mimice, výrazu a úsporných dialozích. Naopak Jaromír Hanzlík dostal příležitost jako mladý podporučík Karlíček. Jeho postava dodává jinak vážnému příběhu lehčí tón a dobře funguje v kontrastu se zkušeným Kalašem.
Kuriózní příběh se váže také k technice použité při natáčení. V úvodních scénách se objeví policejní vrtulník Mi-1M, který měl za sebou neobvyklou historii. Právě s tímto strojem totiž pilot Jan Němec v roce 1965 uprchl přes železnou oponu na Západ. Po několika stech kilometrech přistál v Německu, zatímco vrtulník byl později vrácen zpět do Československa. Ve filmu tak lze zahlédnout stroj spojený s jedním z nejznámějších leteckých útěků své doby.
Pozorní diváci odhalí několik chyb
Přestože je film dodnes oceňován za napínavou atmosféru, nevyhnul se několika nepřesnostem. Fanoušci železnice upozorňují, že se během jízdy střídají různé typy lokomotiv, které na sebe časově ani technicky nenavazují. Nesrovnalosti se objevují také u záběrů po explozi poštovního vagónu, který je v jednom okamžiku téměř nepoškozený a o chvíli později zcela zničený.
Diskuze se vedou i kolem některých akčních scén. Například střelba pachatele na velkou vzdálenost působí z dnešního pohledu spíše filmově než realisticky. Tyto drobnosti ale nic nemění na tom, že detektivka i po desetiletích funguje díky promyšlenému scénáři, svižnému tempu a výborným hereckým výkonům.
Na kolejích čeká vrah tak zůstává ukázkou poctivé československé kriminálky, která dokáže zaujmout nejen samotným případem, ale i příběhy ukrytými za kamerou. Politické zásahy do obsazení, zajímavé osudy některých rekvizit i silná herecká sestava připomínají, že okolnosti vzniku bývají někdy stejně napínavé jako samotný film.
Zdroje: autorský článek s využitím
