Článek
Film Za trnkovým keřem z roku 1980 uzavírá volnou trilogii režiséra Václava Gajera o malém Vaškovi a jeho dědovi hajném. Po snímcích Pod Jezevčí skálou a Na pytlácké stezce se diváci naposledy vracejí na Šumavu, kde už dospívající Vašek lépe chápe přírodu i svět dospělých. Právě závěrečná část přináší nejen dobrodružství, ale také usmíření mezi třemi generacemi rodiny.
Kvůli jedné scéně vznikly dvě různé verze
Málokdo ví, že filmaři natočili dvě různé verze zakončení jedné z epizod. Ve filmu si Vašek přeje podívat na diskotéku, a protože si tvůrci nebyli jistí, jak se na podobnou scénu budou dívat tehdejší schvalovací komise, připravili dvě varianty.
V jedné děda Straka vnukovi návštěvu diskotéky dovolí, ve druhé ji zamítne. Dokonce vznikla i krátká taneční sekvence se skutečným diskžokejem z Českých Budějovic. Do finální verze filmu se ale nedostala. Komise dala přednost „výchovnější“ variantě, v níž Vašek na diskotéku neodchází.
Gustáv Valach a Tomáš Holý ve snímku Pod jezevčí skálou
Tomáš Holý nemusel recitovat naučené dialogy
Jedním z důvodů, proč působí Tomáš Holý před kamerou tak přirozeně, byla pracovní metoda režiséra Václava Gajera. Mladý herec se nemusel učit dialogy slovo od slova. Stačilo, když znal význam scény, a jednotlivé věty pak říkal vlastními slovy.
Díky tomu jeho projevu nechyběla spontánnost, která byla pro Tomáše Holého typická. Výborně fungovala i chemie s Gustávem Valachem, jenž ztvárnil svérázného hajného Straku. Přestože je mezi nimi na plátně patrný generační rozdíl, jejich vztah působí i po více než čtyřech desetiletích naprosto uvěřitelně. Ve všech třech filmech se jako Vaškova maminka objevila také Jana Brejchová. V závěrečném díle dostal výraznější prostor i Ladislav Frej v roli Vaškova otce, jehož vztah s dědou Strakou se po letech konečně začne napravovat.
Poslední natáčecí den skončil tragédií
Velká část natáčení probíhala v okolí Kvildy a Srní. Filmová hájovna se nacházela v dnes dobře známé Klostermannově chalupě u Srní, kterou její majitelé filmařům na několik let pronajali. Objevila se už v předchozích dvou dílech trilogie a pro mnoho fanoušků se stala jedním z nejznámějších filmových míst na Šumavě. Natáčelo se také přímo v Kvildě a jejím okolí. Řadu míst mohou návštěvníci poznat dodnes, i když se obec za více než čtyřicet let výrazně proměnila.
Závěr natáčení ale provázela událost, na kterou členové štábu nikdy nezapomněli. Dne 14. srpna 1980 utrpěl při nešťastné nehodě vážný úraz kameraman Rudolf Milič, který stál za kamerou všech tří šumavských filmů. Ještě tentýž den svým zraněním podlehl ve vimperské nemocnici.
K tragédii došlo právě v době, kdy se připravovaly poslední záběry filmu v Kvildě. Část scén proto musela být dokončena dodatečně a některé zvukové práce se přesunuly do studia. Smutná událost poznamenala závěr natáčení snímku, který jinak dodnes patří k nejoblíbenějším českým rodinným filmům.
Trilogie, která nestárne
Filmy Pod Jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem dnes tvoří jednu z nejúspěšnějších dětských trilogií československé kinematografie. K jejich popularitě nepřispěl jen mimořádný talent Tomáše Holého, ale také důraz na obyčejné lidské vztahy, humor a respekt k přírodě.
Díky těmto hodnotám se k příběhům Vaška a dědy Straky pravidelně vracejí další generace diváků. Šumavská trilogie navíc představuje jedinečný obraz krajiny z konce 70. a počátku 80. let, která se od té doby sice proměnila, ale své kouzlo neztratila.
Zdroje: autorský článek s využitím
