Článek
Neumí říct ani to, že se jim daří.
Peníze jsou tabu. Neúspěch je tabu. Úspěch je taky tabu.
A tak to držíme v sobě.
A pak přijde zpráva.
👉 „Měla bys na mě chvilku?“ 👉 „Potkáme se na kafe? Potřebuji s tebou něco probrat.“
A vím přesně, o čem to bude.
Ne proto, že bys nevěděla, co děláš.
👉 ale protože to nechceš nést sama
Protože chceš slyšet zkušenost někoho, kdo to, co právě prožíváš, už má za sebou.
Ne jednou.
👉 ale několikrát
Chceš mluvit s někým, kdo ti řekne pravdu.
Upřímně.
I když se ti to třeba nebude líbit.
Protože někdy si ji neumíme říct ani samy sobě.
Je těžké si přiznat, že něco nefunguje.
👉 že se ti bortí sen 👉 že je něco prostě na prd
Ale když to někdo vysloví nahlas…
Když se ptá. Když tě „šťouchne“. Když sdílí svůj příběh.
Najednou vidíš, že v tom nejsi sama.
👉 a právě tam začíná změna
Ve chvíli, kdy si přiznáš:
že něco nefunguje že něco nevydělává že nevíš
To není selhání.
👉 to je začátek
CO MI TO DALO
Nejtěžší není přiznat si pravdu.
Nejtěžší je říct ji nahlas.
A ve chvíli, kdy ji vyslovíš, můžeš s ní začít pracovat.
