Článek
Prvně si řekněme jednu důležitou věc. Penzijko je takzvaným třetím pilířem penzijního systému, a proto by mělo fungovat jako penzijní systém v podobě renty a nikoliv jako spoření pro cokoliv s nejen státním příspěvkem.
Lidé argumentují, že nikomu není nic do toho, jak svoje peníze utratí, ale to je celkem rozšířený omyl. Kromě vlastních peněz je tu daňové zvýhodnění příspěvků zaměstnavatele a již zmiňovaný příspěvek státu, který tyto věci neposkytuje jen tak ze své dobré vůle, aby si lidé splnili nějaký svůj sen v podobě nového auta či zajímavé dovolené, ale aby skutečně v důchodu měli nějaké peníze k prvnímu pilíři, tedy státnímu důchodu, který podle všeho bude reálně stále menší a menší.
Nabízí se tak trochu paralela se stavebním spořením, kde byl možná ze začátku fajn nápad podpořit lidi ve svém snu o vlastním bydlení, kdy stát přispíval celkem zajímavou částkou, ale kolik lidí ho skutečně využilo na bydlení?
Bohužel si velmi reálně dokážu představit lidi, kteří si vyberou celé svoje penzijko najednou, utratí ho, řekněme, ne zcela rozumně, a za pár měsíců se postaví do fronty na příspěvky na bydlení a podobné dávky, které stát velmi štědře rozdává.
Dnes žijeme v době, kdy si každý může založit svoje spoření či investiční účet bez státní podpory a tím pádem si i s naspořenými penězi může nakládat, jak je libo. Ve výsledku má i kolikrát daleko lepší zhodnocení než ony produkty podporované státem, ale je pravda, že mu nikdo nedá nic na první pohled zadarmo, což je přesně to, co lidem vadí.
Vezměme prosím konečně příležitost do svých rukou a začněme se alespoň v nutném minimu starat sami. Hned z toho budeme mít větší radost. Máme možnosti, o kterých se našim rodičům ani nezdálo.
