Článek
Začnu těmi hypotékami. Je sice skvělé, že tu byly hypotéky s úrokem pod 2 %, ale je všeobecně známo, že existuje nějaká fixace a po ní se úrok adekvátně změní. Teď je to k tomu horšímu, ale s touto situací musel každý počítat. Bohužel když vidím nářky, tak asi nepočítal a spíše čekal při kratší fixaci na snížení úroku, které nenastalo.
Co se týká energií, tak tam sice došlo v procentech poměrně k velkému navýšení, ale jelikož jsou celkem logicky odběry malé, tak se nejedná o částku, která by byla nějakým způsobem likvidační.
Když se podívám na svůj konkrétní případ, tak se lidi kolem mě divili, proč si kupuji malý byt a zda by nebylo lepší si pořídit něco většího. Já však chtěl to co reálně využiji a ne abych měl několik místností prázdných. Dnes se mi to vrací, protože fixovaná hypotéka na deset let za 1,99 % je fixovaná vlastně do konce splácení, takže mi nehrozí zvýšení úroku a mohu tedy celkem klidně spát.
A pokud jde o energie, tak i přes zvýšení ceny jsem neplatil o moc větší částky. U obou komodit jsem byl ve výsledku za minulý rok v přeplatku a to jsem za obě neplatil v součtu více jak 2 000 korun. Letos neočekávám o moc horší výsledek, protože celý vládní příspěvek se rozložil do záloh na letošní zúčtovací období.
Jednoduše řečeno jsem si koupil to, na co jsem měl a co jsem si mohl dovolit ufinancovat. Nemusím proto jezdit do Prahy na demonstrace obdivovat populisty s jednoduchými, ale v podstatě nesmyslnými řešeními.