Ani drahé kávovary, ani kapsle. Vrací se levný a tradiční způsob přípravy kávy s konvičkou

Klidně se mohlo stát, že na ni narazíte na chalupě po prarodičích, kde léta zapadala kdesi vzadu v kredenci. S charakteristickým osmihranným tvarem přišel Alfonso Bialetti už roku 1933 a od té doby se po celém světě rozprodalo víc než 330 milionů těchto konviček. Patří mezi hrstku věcí v kuchyni, jejichž podoba se za poslední půlstoletí téměř nezměnila. Jenže nastoupily kapsle a značka stojící za legendární konvičkou se kvůli nim propadla téměř k bankrotu, s dluhem přesahujícím 70 milionů eur.

Pak se ale situace otočila. Zákazníci znovu zatoužili po klidnějším a smyslnějším šálku.

Právě v tom tkví jádro celého návratu. Obyčejnou moka konvičku seženete přibližně za 600 korun a největším tahákem mezi levnými kusy je hliníkové provedení. Tradiční varianta vyjde zhruba 600 korun, a cenové srovnávače ji označují za vůbec nejvýhodnější volbu. Drtivé většině domácností přitom postačí. A pokud tu částku rozpustíte do let denního používání, dostanete se u jednoho šálku doslova na haléře.

Řadí se proto mezi vůbec nejdostupnější cesty, jak si doma připravit kávu chutí připomínající espresso. Tím se konvička pasuje do role soupeře nákladných pákových a automatických přístrojů, na nichž dnes stojí celé kávové odvětví. Pro mnohé představuje první nákup do kuchyně, u kterého následně nezalitují vynaložené koruny.

Druhou hybnou silou návratu je otázka odpadu. Ročně se na skládky dostane zhruba 56 miliard kapslí. Seřazené v jedné řadě by dokázaly omotat planetu sedmapadesátkrát. Podobné údaje si u ranní kávy člověk dokáže představit jen stěží. K jejich úplnému rozpadu je navíc potřeba až 500 let.

Moka konvička hraje úplně jinou ligu, protože po ní zbyde pouze sedlina, žádný papírový filtr ani nic dalšího k vyhození. A buďme upřímní, vysypat pár lžiček sedliny je nesrovnatelné s kupením krabic od prázdných obalů.

Postup je natolik snadný, že si s ním poradí i úplný nováček. Konvička se obejde zcela bez elektřiny a poslouží na libovolném sporáku, plynovém, elektrickém i přenosném. Spolehlivě funguje dávka kolem jednoho gramu kávy na deset gramů vody, takže žádné komplikované vážení vás nečeká. Celá příprava se obvykle vejde do pěti až šesti minut.

Výhoda pro malé byty a stísněné kuchyně: konvička spotřebuje výrazně méně prostoru než rozměrný kávovar na lince. Uklidíte ji do skříňky, a mimo provoz může docela dobře plnit i roli dekorace na poličce.

Pro mnoho lidí spočívá to hlavní kouzlo právě ve zpomalení. V Itálii pije kávu kolem 80 procent lidí a šálek z konvičky je tam naprostou samozřejmostí každého dne. Šetření z roku 2016 odhalilo, že konvičku vlastní 90 procent italských domácností. Pro mladší ročníky po celém světě navíc nejde jen o další krabicový spotřebič, ale o věc, která má svůj příběh.

Návrat ostatně nakoply i statistiky z lockdownu, kdy jednomu výrobci vyskočily prodeje konviček mezi lednem a říjnem 2020 o 40 procent.

Jestli tedy hledáte způsob, jak utáhnout výdaje za kávu, snížit množství odpadu a přesto si vychutnat plný a voňavý šálek, nemusíte mířit po nejdražším stroji v regálu. Postačí pár stovek, plotna a trocha ranního klidu. Občas opravdu stačí ubrat tempo a sáhnout po tom, co bez problémů sloužilo už generaci našich prarodičů. Plechová konvička je důkazem, že nejlepší volba bývá leckdy ta nejprostší.

Zdroje

https://newgroundmag.com/2022/10/how-the-moka-pot-bounced-back/

https://www.fortune.com/2021/04/24/bialetti-moka-pot-italian-icon-coffee-espresso-comeback

https://sprudge.com/italian-coffee-drinkers-are-rediscovering-the-moka-pot-169901.html

https://onehundredcoffee.com/brewing/the-moka-pot-revival-classic-brewing-with-a-modern-twist/

https://www.greenmatch.co.uk/is-coffee-pods-and-capsules-bad-for-environment

https://www.artdevivrecoffee.com/moka-pot-price-guide

https://imbibemagazine.com/how-the-moka-pot-stood-the-test-of-time/

https://earth.org/coffee-capsules-waste/

https://www.homesandgardens.com/kitchens/vintage-kitchen-items-making-a-comeback