Hlavní obsah
Věda a historie

Anton Burger nechal v Terezíně umrznout 300 vězňů. Po válce svobodně dožil s cizím jménem v Německu

Foto: "Terezin Nazi Concentration Camp (11)" by Prof. Mortel is licensed under CC BY 2.0.

Zorganizoval deportace desetitisíců Židů, v Terezíně nechal v listopadovém mrazu umřít tři sta vězňů a po válce se ztratil. Pod jménem Wilhelm Bauer dožil v Essenu jako penzista.

Článek

Z Neunkirchenu k Eichmannovi

Anton Burger se narodil 19. listopadu 1911 v dolnorakouském Neunkirchenu jako syn obchodníka s papírnickým zbožím. V malém průmyslovém městě tehdy obchod s papírem patřil k řemeslům, která rodině zajistila slušné živobytí, ale velkou kariéru pro syna v něm nikdo doopravdy nehledal. Po vyučení v kupeckém oboru nastoupil v roce 1930 k rakouskému Bundesheeru a v říjnu 1931 vstoupil pod číslem 611 604 do NSDAP. Tehdy ještě nikdo netušil, že se právě z toho mladíka v uniformě, který si k vojenské knížce přidal stranický průkaz, jednou stane jeden z nejhorlivějších a nejobávanějších Eichmannových mužů.

Po zákazu nacistické strany v Rakousku v červnu 1933 byl z armády potupně propuštěn a ilegálně utekl do Německa. Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 přešel od SA k SS a začal pracovat ve vídeňské Ústředně pro židovské vystěhovalectví. V té vídeňské služebně, která ve skutečnosti znamenala dirigovanou loupež a vyhánění lidí ze země jejich předků, vyrostl z bývalého prodavače specialista na chladnou administrativu zničení a zabavování majetku. V Praze se v roce 1939 podílel na vyvlastnění zhruba 1 400 židovských bytů a domácností.

Soluň, Terezín, sčítání v mrazu

V únoru 1943 ho Eichmann poslal do Soluně, odkud během několika měsíců odeslal asi 46 000 řeckých Židů do Auschwitz-Birkenau. Číslo, které by se v jakémkoli civilním kontextu rovnalo zničení středně velkého města, se v jeho hlášeních objevilo jako splněný úkol během jediné sezóny. Velení nad terezínským ghettem převzal 3. července 1943, kdy ve funkci vystřídal Siegfrieda Seidla. V téže funkci setrval do 8. února 1944, kdy ho nahradil Karl Rahm. Burger ve své pozici nesl hodnost SS-Obersturmführera.

Velitel ghetta podléhal Hansi Güntherovi, řediteli pražské Ústředny pro židovské vystěhovalectví, jehož nadřízeným byl Adolf Eichmann. Komandantura ghetta zaměstnávala 28 členů SS a 18 civilních pracovníků.

Z Terezína Burger nechal deportovat asi 10 000 Židů a 1 200 polských dětí přímo do plynových komor v Osvětimi. Dne 9. listopadu 1943 byl židovský starší Jakob Edelstein i další administrátoři ghetta zatčeni s obviněním, že kryjí útěk padesáti pěti vězňů. O dva dny později nařídil Burger sčítání všech vězňů v bohušovické kotlině.

V té době bylo v Terezíně vězněno přibližně 40 000 Židů. Vězně bez ohledu na věk hnali na nedaleká pole, kde je čeští četníci hlídali a esesáci sčítali.

Lidé museli stát v mrazivém počasí venku od sedmi ráno až do jedenácté hodiny večerní. Šestnáct hodin v listopadovém mrazu znamenalo pro starší vězně, nemocné a děti rozsudek, který se sice nevyslovil v žádné soudní síni, ale rozhodl o tom, kdo se večer ještě vrátí. V důsledku této akce přišlo na bohušovických polích o život přibližně 300 lidí. Burger v Terezíně nesl odpovědnost také za zkrášlovací akci, jejímž cílem bylo oklamat zástupce Mezinárodního červeného kříže parky, kavárnami i koncerty.

Athény, Korfu a konec války

V únoru 1944 byl Burger poslán do okupovaného Řecka, kde měl dohlížet na deportace Židů z Athén a dalších částí jižního Řecka. Jeho úkolem bylo deportovat židovskou populaci z Korfu a Rhodu, čítající necelých 7 000 osob, do Auschwitz. Po skončení války skončil Burger v americkém internačním táboře v Glasenbachu u Salcburku, kde dva roky přečkal jako podezřelý esesák bez známé hodnosti.

Útěky a roky ve skrývání

V Glasenbachu byl odhalen jako velitel Terezína teprve v roce 1947. Český soud ho v nepřítomnosti odsoudil k trestu smrti. Krátce před plánovaným vydáním do Československa Burger v červnu 1947 z internačního tábora utekl dírou v plotě. Útěk dírou v plotě nebyl jen konec dvouletého pobytu v Glasenbachu, ale i okamžik, kterým začala dlouhá série proměn jména a místa pobytu trvající až do smrti. Po druhém zatčení v březnu 1951 v Neunkirchenu se mu už 9. dubna podařilo z vězení znovu uniknout.

Wilhelm Bauer z Essenu

Burger uprchl do západního Německa, usadil se v Essenu a žil tam pod falešným jménem až do své smrti v prosinci 1991. Burgerova pravá identita mohla být objasněna teprve dva roky po jeho smrti.

Zdroje

https://en.wikipedia.org/wiki/Anton_Burger

https://en.wikipedia.org/wiki/Theresienstadt_Ghetto

https://de.wikipedia.org/wiki/Anton_Burger_(SS-Mitglied)

https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/theresienstadt-key-dates

https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/theresienstadt-final-weeks-liberation-and-postwar-trials

https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/theresienstadt-ss-and-police-structure

https://www.wienerzeitung.at/h/offentlich-untergetaucht

https://hdgoe.at/Burger

https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/simpleGallery/Show/displaySet/set_id/24

https://ghetto-theresienstadt.de/lexikon/burger-anton

https://www.pruvodceterezin.cz/historie-terezinskeho-ghetta/

https://www.dotyk.cz/historie/terezin-ghetto-pojizdny-koncentracni-tabor/

Obrázek

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz