Byl 13. dítě dělníka a namluvil Rumcajse. Höger v 67 zemřel při natáčení Nemocnice na kraji města

Budoucí hvězda československého filmu se narodila 17. června 1909 v brněnském Králově Poli jako nejmladší potomek v početné rodině. Táta pracoval jako topič v místní cihelně a rodinu živil z těžké manuální práce. Höger původně vůbec nepomýšlel na kariéru před kamerou. Po maturitě na učitelském ústavu v roce 1928 odešel učit na venkovskou školu nedaleko Tišnova. Souběžně ale studoval herectví na brněnské konzervatoři a v roce 1932 přijal stálé místo v činohře Zemského divadla v Brně. Právě tam si ho všiml šéf činohry pražského Národního divadla, a tak se jednatřicetiletý Höger v roce 1940 přestěhoval do Prahy.

Za války se Höger zapojil do odboje. Převážel šifrované depeše mezi Prahou a Moravou, finančně podporoval rodiny lidí vězněných v koncentrácích a ukrýval majetek pronásledované židovské rodiny. Po válce si rychle vybudoval pozici jednoho z nejvyhledávanějších filmových herců v zemi. Stát mu v roce 1964 udělil titul národního umělce. Vedle filmů a divadla ho ale čekala ještě role, kterou si ho zamilovaly celé generace dětí.

Animovaný Večerníček o jičínském ševci a loupežníkovi Rumcajsovi se poprvé objevil na obrazovkách v roce 1967. Höger svým jemným, sametovým hlasem propůjčil život Rumcajsovi, loupežnické mamce Mance i jejich synkovi Cipískovi. Pohádkové příběhy Václava Čtvrtka nahrával pro Supraphon již od konce šedesátých let a v roce 1972 se vrátil, aby namluvil další sérii o Cipískovi. Ty nahrávky dodnes kolují mezi rodiči a prarodiči jako vzácný poklad, protože Högerův přednes měl zvláštní schopnost navodit pocit bezpečí a domova.

Na jaře 1977 dostal Höger nabídku, která mohla korunovat jeho kariéru. Režisér Jaroslav Dudek ho obsadil do ústřední role primáře Sovy v chystaném televizním seriálu Nemocnice na kraji města.

Höger prý při nabídce odpověděl otázkou, zda tak náročné natáčení zvládne. Srdce ho trápilo už od roku 1954 a fyzicky nebyl v nejlepší kondici. Přesto v dubnu 1977 před kamerou opravdu stanul. Po pouhých třech týdnech natáčení exteriérů ho ale postihl infarkt a 4. května 1977 zemřel.

Příčinou fatálního infarktu nebyl stres z natáčení samotného. Höger se po celá sedmdesátá léta dostal do konfliktu s ředitelem Národního divadla Přemyslem Kočím, byl přinucen podepsat takzvanou Antichartu a postupně se uzavíral do sebe. Když pak z divadla vyhodili jeho kolegyni Vlastu Fabiánovou, Höger na protest podal výpověď.

Rozrušení z celé situace ho patrně stálo život. Srdeční slabost přišla prakticky ve stejný den a o den později, 4. května, Höger v nemocnici skonal. Roli primáře Sovy po něm převzal slovenský herec Ladislav Chudík a seriál se stal jedním z nejúspěšnějších v dějinách československé televize. V celém díle se přitom zachoval jediný záběr s Högerem za volantem. Herci bylo v době smrti sedmašedesát let.

Pokud vás Högerův příběh zaujal, pusťte si některou z jeho nahrávek pohádek o Rumcajsovi, které jsou dnes dostupné v kompletním vydání. Je to nejsnazší způsob, jak si připomenout herce, jehož hlas zněl tak přirozeně, že si ho děti i dospělí pouštěli ke spaní po celá desetiletí.

Zdroje

https://plus.rozhlas.cz/karel-hoger-herec-ktery-vracel-slovum-vyznam-7962947

https://www.reflex.cz/clanek/causy/73627/karel-hoger.html

https://www.cojeco.cz/karel-hoger

https://zivotopis.osobnosti.cz/karel-hoger-1909.php

https://zeny.iprima.cz/karel-hoeger-zemrel-behem-nataceni-slavneho-serialu-svoji-o-17-let-mladsi-zenu-podvadel-345683

https://www.supraphon.cz/novinky/29502

https://radiozurnal.rozhlas.cz/40-let-od-premiery-nemocnice-na-kraji-mesta-7669719/4

https://www.dotyk.cz/magazin/nemocnice-na-kraji-mesta-20190811.html

Obrázek

Autor: re-photo by David Sedlecký – Foto z knihy/Photo from book: J. M. Kvapil: Jaro Národního divadla 1945, vyd. Sirotčí, vdovský a podpůrný spolek členů Národního divadla v Praze, Praha, 1946, str. 43, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=84271895