Článek
Profil, který jsem nechtěla
Po rozvodu jsem dva roky bydlela sama v řadovém domě na okraji města. Dcera Klára mi na jaře přinesla mobil a ukázala profil na seznamce, který už měla připravený. Fotky vybrala z loňské dovolené, popis napsala za mě. Souhlasila jsem jen proto, že mi to nabízela už půl roku a já chtěla mít klid. Stejně jsem předpokládala, že mi bude chodit pár podivných zpráv a účet za měsíc zruším.
O dva dny později mi přišla zpráva od Tomáše. Jméno mi nic neříkalo, ale na fotografii jsem poznala syna paní z protějšího domu. Věděla jsem, že se po rozvodu vrátil k matce a že mu je kolem třiceti. Napsal, že mě potkal v samoobsluze a že by mě rád pozval na kávu. První mě napadlo, že si ze mě dělá legraci. Odepsala jsem opatrně, že se asi plete, že jsem na něj moc stará. On odpověděl, že se neplete, a navrhl kavárnu u nádraží.
Káva u nádraží
Na schůzku jsem šla o deset minut dřív a cestou jsem si třikrát kontrolovala, jestli mám telefon v kabelce. Tomáš už seděl u okna. Když mě uviděl, vstal a podal mi ruku. Zeptal se, jestli mi nevadí, že mě našel na seznamce, a hned vysvětlil, že si profil prohlížel jeho kamarád a ukázal mu ho. Připadalo mi to jako výmluva, ale mluvil klidně. Řekl mi, že mě v ulici potkává od jara a že se mu líbím. Bylo mi trapně, protože jsem si toho nevšimla a připadalo mi, že není možné, abych se líbila tak mladému muži.
Kávu jsme vypili za hodinu a půl. Probrali jsme práci, jeho matku i to, jaké to je vracet se do města, kde člověk znal každý roh. Když jsme se loučili, zeptal se, jestli se můžeme sejít znovu. Řekla jsem, že ano, ale že to zatím nechci říkat Kláře ani jeho matce. Přikývl..
Cestou domů jsem si v hlavě přehrávala, co řekl. Nelíbilo se mi, že mě našel přes profil, který založila Klára, ale jeho klid mi byl bližší než okázalé zdvořilosti z jiných zpráv. Napadlo mě, že pokud to hned ukončím, budu litovat. Proto jsem druhý den odpověděla na jeho návrh na procházku.
Tři týdny v utajení
Scházeli jsme se třikrát týdně. Chodili jsme na procházky za město, jednou do kina v sousedním okresu. Tomáš parkoval o ulici dál a já odcházela zadní brankou. Zprávy jsme si psali přes aplikaci, kterou jsem si zamkla heslem. Klára si všimla, že se víc upravuji a že nejsem doma, když se ozve. Dvakrát se mě zeptala, jestli někoho mám. Řekla jsem, že jen chodím na procházky s kolegyní. Nelíbilo se mi, že lžu, ale nechtěla jsem, aby to celá ulice řešila, že randím s mladým sousedem.
V sobotu jsme si sedli do zahradní kavárny ve vedlejším městě. Myslela jsem, že tam nikoho neznáme. Tomáš mi držel ruku, když se ke stolku najednou postavila Klára s kamarádkou. Ztuhla jsem. Klára se na nás podívala, pak se začala smát. Řekla, že to tušila. Tomáš zčervenal a pustil mi ruku. Klára si přisedla a objednala si vodu. Vysvětlila, že profil zakládala ona a že doufala, že mě někdo rozumný osloví. Že nečekala, že to bude zrovna sousedův mladý syn. Seděla tam dalších dvacet minut a chovala se, jako bychom byli na rodinné oslavě.
Nedělní oběd
Když jsme se s Tomášem vrátili, řekl, že už nechceme nic tajit. Další den to oznámil matce. Sousedka prý chvíli mlčela, pak se zeptala, jestli přijdu na oběd. Mně to přišlo brzy, ale Tomáš řekl, že když už to ví Klára, nemá smysl hrát divadlo. V neděli jsem upekla bábovku a šla přes ulici. Sousedka mě přivítala, jako bych k nim chodila roky. U stolu jsme mluvili o běžných věcech. Nikdo se nevyptával na detaily a věkový rozdíl mně se ulevilo, že nemusím nikomu nic vysvětlovat.
Večer jsem si na seznamce deaktivovala profil. Ne kvůli Tomášovi, ale protože jsem nechtěla, aby mi dál chodily zprávy, na které nemám chuť odpovídat. Klára se ptala, jestli to znamená, že jsem si jistá. Řekla jsem, že zatím vím jen to, že se v neděli sejdeme znovu. Tomáš měl přijít k nám a Klára slíbila, že přinese dort. Nechala jsem na plotě odemčenou branku a v kuchyni připravila tři hrníčky.
