Článek
Čísel přibývá, energie na hlavu ubývá
Rok 2024 přinesl globální nárůst spotřeby o 2,2 procenta, což je tempo vyšší než dlouhodobý průměr předchozí dekády. Jenže tahle čísla zakrývají zásadní problém. Když analytička Gail Tverberg přepočítala celkovou spotřebu na jednoho obyvatele, ukázalo se, že růst nestíhá držet krok s rostoucí populací. Země OECD si přitom polepšily jen o jedno procento, zatímco hlavní tahouny růstu představovaly státy jako Čína, Indie nebo Indonésie.
Bez nafty nepojede traktor ani kamion
Na první pohled se zdá, že jde o abstraktní problém ekonomů. Opak je ale pravdou. Nedostatek se projevuje nejvíc u nafty a leteckého paliva, jejichž podíl na osobu od roku 2015 reálně klesá. Právě nafta pohání zemědělské stroje, těžké kamiony rozvážející potraviny i stavební techniku, na které závisí moderní infrastruktura. Když se nafta zdražuje, pocítí to každý u pokladny v obchodě. Proto je politicky téměř nemožné nechat její cenu volně růst, což odrazuje investory od těžby těžké ropy potřebné k výrobě motorové nafty.
Vítr a slunce zatím nestačí
Solární a větrné zdroje prožívají obrovský boom. V roce 2023 přidaly do světového mixu více nové energie než jakýkoli jiný zdroj, konkrétně 4,9 exajoulů. Přesto se pohybujeme stále v relativně malých číslech. Vítr a slunce dohromady pokryly v roce 2024 jen necelá tři procenta veškeré světové spotřeby energie. Obnovitelné zdroje jako celek, tedy včetně vodních elektráren a biomasy, zastoupily přibližně osm procent globální poptávky. Jenže fotovoltaické panely ani větrníky nedokážou suplovat palivo v nádrži kombajnu nebo lodního kontejnerového gigantu. Právě v tom spočívá zásadní praktický háček.
Hra o židle v celosvětovém měřítku
Klesající energetická dostupnost na osobu má přímý dopad na geopolitiku. Omezení v dodávkách nafty souvisí se zpomalením mezinárodního obchodu, protože zámořská doprava na tomto palivu závisí. Mezi lety 1995 a 2008 spotřeba nafty na hlavu stoupala, poté se trend obrátil, a právě od té doby stagnuje i podíl světového obchodu na HDP. Země s nejnižší spotřebou na osobu patří zároveň mezi ty nejchudší, většina leží v Asii a subsaharské Africe. Na opačném konci spektra stojí například Japonsko, kde populace klesá od roku 2010 a spolu s ní se snižuje i celková spotřeba energie. Přitom více než 1,3 miliardy Indů, což je zhruba trojnásobek obyvatel celé Evropské unie, žije pod globálním průměrem spotřeby i příjmů.
Co z toho plyne pro běžného člověka
Svět v roce 2023 spotřeboval rekordních 620 exajoulů energie, jenže při rozpočítání na každého obyvatele to stále nestačí. I přes optimistický vývoj obnovitelných zdrojů spočívá jádro problému v tom, že fosilní paliva, na nichž závisí výroba potravin, přeprava zboží a budování silnic, jednoduše nestíhají pokrývat rostoucí počet lidí na planetě. Pokud vás zajímá, co to znamená v praxi, odpověď je prostá: sledujte ceny potravin, cenu letenek a to, jak rychle se daří stavět novou infrastrukturu. Energie je neviditelná ingredience ve všem, co kupujete, a její nedostatek se v příštích letech pravděpodobně projeví víc než kdy dřív.
Zdroje
https://yearbook.enerdata.net/total-energy/world-consumption-statistics.html
https://oilprice.com/Energy/Energy-General/Falling-Energy-Per-Capita-Is-the-Worlds-Biggest-Problem.html
https://ourfiniteworld.com/2026/02/02/understanding-deglobalization-the-role-of-diesel-and-jet-fuel/
https://www.carbonbrief.org/analysis-wind-and-solar-added-more-to-global-energy-than-any-other-source-in-2023/
https://www.aei.org/articles/does-peak-population-mean-peak-energy/
https://www.hrot24.cz/clanek/energie-na-obyvatele-klesa-svetova-ekonomika-spotreba-energie-krize-H67w7
https://populationeducation.org/global-energy-comparison-trends-in-per-capita-energy-consumption/
https://www.energyinst.org/statistical-review/energy-transition-tracker
