Japonský brouk dorazil do Evropy a ničí rostliny i stromy. Kdo listokaze uvidí, má to hlásit úřadům

Listokaz japonský pochází z Japonska a na americkou půdu pravděpodobně pronikl už okolo roku 1911, byť první oficiální záznam o něm pochází teprve z roku 1916. Do kontinentální Evropy dorazil roku 2014, konkrétně do severní Itálie, po třech letech se vynořil u jižních hranic Švýcarska a v roce 2023 ho specialisté odhalili dokonce i severně od alpského hřebene.

Z italského centra se neustále roztahuje dál a napadená plocha se rok co rok rozšíří přibližně o deset kilometrů. Samo o sobě to možná nepůsobí hrozivě, jenže tyhle kilometry se časem nasčítají. Předpovědní modely k tomu dodávají, že do roku 2050 by mohl zabrat 45 až 50 procent těch evropských oblastí, jejichž podnebí mu svědčí.

Za jeho expanzí přitom nestojí pouze teplota vzduchu, roli hraje i nahuštěná zástavba a intenzivně obdělávaná půda. Zjednodušeně řečeno, čím je okolí živější a lidnatější, tím pohodlněji se broukovi cestuje. V postižených regionech nepředstavuje riziko jenom pro pole a ovocné sady, dotýká se rovněž zeleně ve městech i pestrosti tamní přírody.

Česky se tenhle brouk jmenuje listokaz japonský a patří mezi vrubounovité.

Dorostlý jedinec je dlouhý pouhých osm až dvanáct milimetrů a prozradí ho kovově zelený štít na hrudi, který se na slunečním světle nápadně třpytí. Vzhledově jde vlastně o poměrně půvabného tvorečka, a právě to láká nechat ho na pokoji.

Po obou bocích zadečku má pětici malých trsů bílých chlupů a dvojici dalších na samém konci těla, přičemž právě tahle znaménka ho odliší od barevně podobných tuzemských druhů.

K tomu je z něj nešikovný letec, který běžně vráží do věcí kolem sebe, a tak zprvu vypadá docela neškodně. Jeho kostrbatý let ovšem nemá nic společného s tím, kolik dokáže nadělat škody.

Tím, co z něj činí takovou potíž, je jeho nenasytnost. Zdaleka nejde o neškodného broučka, ale o zhoubného škůdce trávníků, okrasných výsadeb i zemědělských plodin.

Zachutná mu přes tři sta druhů rostlin, které spadají do téměř osmdesáti botanických čeledí. Takhle bohatý jídelníček by mu mohl závidět nejeden labužník. Mezi jeho oblíbené pochoutky patří vinná réva, růže, ovocné stromy, maliny i borůvky, a stranou nezůstanou ani lípy a břízy. Pro pěstitele růží či vinaře to obvykle znamená dost ošklivé překvapení.

Dospělí brouci se ochotně sdružují do početných hejn a nejraději se pouštějí do listů, květů a přezrálých plodů. Z listů ohlodávají tkáň mezi žilnatinou, takže poškozené listy nakonec vypadají jako jemná krajka. Ač to zní téměř líbezně, ve skutečnosti jde o předzvěst zkázy celé rostliny. Pokud je náletů hodně, zůstane z listu jen kostra hlavních žil, list posléze zhnědne a spadne.

Pěstitelé révy na severu Itálie pamatují roky, kdy se na jednom keři tísnily až dvě stovky brouků a za pouhých deset dnů sežraly třicet procent plochy listů. Neničí ale jen dospělí jedinci. V půdě okusují larvy kořínky travin, a tak se na trávnících, v parcích i na golfových plochách objevují hnědé vyprahlé skvrny. Trable tedy probíhají současně nad povrchem i pod ním.

Tím se dostáváme k nejpodstatnější části celého vyprávění. Možná si říkáte, proč kvůli jedinému broukovi otravovat nějaké úředníky.

Unie ho zapsala na seznam karanténních škůdců, jimž patří zvýšená pozornost. Jakýkoli jeho nález je tudíž nutné povinně oznámit a poté potlačit. Logika je nasnadě, čím rychleji se nový výskyt zachytí, tím vyšší šance, že se nestihne rozjet naplno.

Postup je triviální, brouka si vyfotografujte, šetrně ho odchyťte a uzavřete třeba do sklenice od zavařeniny se šroubovacím uzávěrem a neprodleně to oznamte rostlinolékařům. Pár minut strávených u takové sklenice tak může mít nečekaně velký dopad.

Pro nás je dobrá zpráva, že na českém území jeho přítomnost úřední průzkum doposud nepotvrdil. Kdybyste ho ale u nás přece jen narazili, máte povinnost nález ohlásit kompetentnímu úřadu, v Česku konkrétně Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému, který tohoto škůdce sleduje.

Potěšující je, že házet mu klacky pod nohy zvládne naprosto kdokoli. Stačí přitom pár maličkostí, na které při cestování myslet, a odvedete velký kus práce.

Brouk nejčastěji cestuje načerno. Aniž by to lidé tušili, zatáhnou na šatstvu, v kufrech, ve stanu nebo spolu s rostlinami z napadených končin. Dřív než se z prázdnin vydáte zpátky, oplatí se důkladně prohlédnout zavazadla i vůz.

Dospělí jedinci se objevují zhruba od poloviny května do poloviny července a v pohybu vydrží až do září. Zrovna v tomhle období se hodí být ve střehu. Samice ukládá do země čtyřicet až šedesát vajíček a brouk se bez potíží roznese ve chvíli, kdy člověk neúmyslně přemístí zasažené rostliny, drny nebo hlínu.

Označkovaní brouci byli navíc dohledáni i ve vzdálenosti přesahující čtyři kilometry od bodu vypuštění a ojedinělé kusy se ocitly dokonce na lodích vzdálených několik kilometrů od břehu. I bez lidské asistence je z něj tedy obdivuhodný poutník.

Kupodivu může napáchat škodu i feromonová past pořízená na zahradu, protože přivábí víc brouků, než kolik jich dokáže polapit, a u domů, na hřištích či blízko sadů se tedy nedoporučuje. Občas tak dobře zamýšlený krok způsobí víc trápení než prospěchu.

Zdroje

https://www.invasivespeciesinfo.gov/terrestrial/invertebrates/japanese-beetle

https://www.e-nema.de/en/news/article/call-to-action-stop-the-invasion-of-the-japanese-beetle

https://gd.eppo.int/taxon/POPIJA/datasheet

https://www.mdpi.com/1424-2818/14/8/658

https://www.waldwissen.net/en/forestry/forest-protection/invasive-species/biology-and-control-of-the-invasive-japanese-beetle

https://www.popillia.eu/about-the-project/popillia-japonica-an-invasive-species-coming-to-europe

https://planthealthportal.defra.gov.uk/assets/factsheets/popillia-japonica-factsheet.pdf

https://cisr.ucr.edu/japanese-beetle-popillia-japonica

https://www.aphis.usda.gov/plant-pests-diseases/japanese-beetle

https://www.waldwissen.net/en/forestry/forest-protection/invasive-species/the-japanese-beetle-an-invasive-species-is-taking-over-switzerland

https://mze.gov.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/?key=%22076ce40c437581befd8e2e2c82ce10e1%22

https://www.najdije.cz/pf/listokaz-japonsky/

Obrázky

Autor: Bruce Marlin – Own work http://www.cirrusimage.com/beetles_japanese.htm, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6076675

Autor: Joel Floyd – USDA APHIS (Animal and Plant Health Inspection Service) publication; also (smaller) in the artist’s portfolio, where the medium is specified as acrylic., Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=59426662