Článek
Vznik impéria
Günther Quandt přišel na svět 28. července 1881 v braniborském Pritzwalku v rodině textiláře Emila Quandta. Z provinční rodinné textilky, kde se vyráběly látky pro pruskou armádu, se měla během několika dekád stát jedna z nejmocnějších průmyslových dynastií celé Evropy. Z výnosů armádních zakázek získal akcie hagenského výrobce baterií Accumulatorenfabrik AG, jenž se později proslavil pod značkou VARTA. K bateriovému byznysu přibyl důl na draselné soli, kovozpracující firmy v čele s IWKA a malé balíky akcií v BMW i v Daimler-Benzu. Diverzifikace majetku se mu mimořádně vyplácela a v meziválečném Německu se z dosud neznámého syna provinčního textiláře stával postupně jeden z nejvlivnějších a nejbohatších průmyslníků země. Ariizace, tedy vyvlastnění a nucený prodej židovských podniků, se stala pro Quandta jednou z cest k expanzi rodinného impéria.
Romance ve vlaku
K seznámení Quandta s Magdou Friedländer došlo v roce 1920 v kupé osobního vlaku, kde tehdy ovdovělý a bohatý průmyslník nabídl dvacetileté studentce místo. Své příjmení nesla po židovském nevlastním otci, jenž ji formálně adoptoval a v té době byl rozveden s její matkou.
Magda Ritschel se 4. ledna 1921 v Bad Godesbergu provdala za vdovce Quandta. Syn Harald přišel na svět 1. listopadu téhož roku. Manželství mladé Magdy se starším průmyslníkem se však po několika letech rozpadlo a oba manželé se v roce 1929 rozhodli pro definitivní rozchod. Manželství Quandta s Magdou skončilo rozvodem v roce 1929. Z náhodného setkání ve vagonu se tak vyklubal sňatek, jehož důsledky předznamenaly osud nejen Quandtova rodu, ale paradoxně i celého dvacátého století.
Goebbelsovou manželkou se Magda stala v roce 1931, kdy se před zraky svědka Adolfa Hitlera vdávala za muže, jenž se měl stát ministrem propagandy. Z Haralda Quandta se stal Goebbelsův adoptivní syn, který strávil část dětství v ministrově domě. Tehdy ještě nikdo netušil, že právě tato žena se v posledních dnech války promění v nejznámější matku Třetí říše a ve sklepení Hitlerova bunkru vlastní rukou usmrtí svých šest dětí.
Pán továren a vůdce válečného hospodářství
Titulem Wehrwirtschaftsführer, který v překladu znamená vůdce válečného hospodářství, Hitler Günthera Quandta poctil v roce 1937. Z bývalého textiláře se rázem stala jedna z páteřních postav nacistického zbrojního programu a do jeho rukou putovaly některé z nejcitlivějších a finančně nejvýnosnějších státních zakázek.
Bez baterií z továren AFA by se za války nepohnuly ponorky ani dalekonosné rakety V2. Vedle baterií tvořila páteř Quandtova zbrojního impéria firma Deutsche Waffen- und Munitionsfabriken, zkráceně DWM. Akcie zbrojovky DWM, ze které do Wehrmachtu putovaly miliony nábojů, pušek a pistolí Luger, během válečných let získaly na hodnotě tři sta procent. Čím déle válka trvala, tím tučnější zisky tekly do Quandtova holdingu a tím větší množství výnosných státních zakázek mohl rodinný koncern přebírat od svého hlavního odběratele. Pušky Mauser, protiletadlové granáty i munice patřily ke standardnímu sortimentu Quandtovy divize BKIW, sídlící v Berlíně a Karlsruhe.
Koncentrační tábor přímo u továrny
Studie historika Joachima Scholtysecka spočetla, že počet nuceně pracujících v podnicích Quandtovy skupiny se pohybuje mezi 51 000 a 57 500 lidmi. Za touto suchou statistikou se skrývají desítky tisíc lidských osudů zpřetrhaných v Quandtových halách, kam byli sváženi vězni a nucení pracovníci ze všech koutů nacisty okupované Evropy. V roce 1940 vstoupil do NSDAP rovněž Quandtův druhý syn Herbert. Tím se i mladý dědic průmyslového impéria veřejně přihlásil k režimu, jenž otci přinášel rekordní zisky, sériové státní zakázky a status klíčového dvorního dodavatele německé armády.
Bezprostředně k hannoverské bateriové továrně přibyl roku 1943 firemní koncentrační tábor, který Quandtové postavili s přímou podporou SS. Hannover-Stöcken viděl za nacistických let projít přes 1 500 vězňů koncentráku a 3 700 dalších nucených pracovníků. Měsíčně musel podle Quandtových interních propočtů zemřít stálý průměr osmdesáti vězňů, jejž majitel označoval slovem fluktuace.
Únik před Norimberkem
Roku 1946 si Američané pro Günthera Quandta přišli, důvodem bylo jeho spříznění s rodinou Goebbelsových. Po letech, kdy v jeho továrnách umírali lidé po stovkách a vagóny vozily nové vězně do Stöckenu, čekal průmyslníka jen poměrně krátký a překvapivě komfortní pobyt v internačním lágru.
Klasifikace Mitläufer, kterou Quandtovi v lednu 1948 udělil denacifikační soud, mu otevřela cestu na svobodu bez obvinění. Tato administrativní formalita znamenala, že muž odpovědný za smrt stovek vězňů odcházel od soudu bez aktivního podílu na zločinech, a mohl se brzy vrátit do hospodářského života.
Synové, BMW a stamiliardová dynastie
Otcovo dědictví si v roce 1954 rovným dílem rozdělili synové Herbert a Harald. Z miliardového majetku zbudovaného na zbrojení a otrocké práci se přes noc stalo startovní pole pro novou kapitolu rodinného příběhu, tentokrát psanou v poválečném západním Německu.
Prodej celého BMW konkurenčnímu Daimler-Benzu měl v plánu management koncernu v roce 1959. Atmosféra v zasedacím sále byla tehdy nabitá a hra o budoucnost slavné bavorské značky se odehrávala až do pozdních nočních hodin. Schůze akcionářů z 9. prosince 1959, která se táhla deset hodin, představovala pro BMW okamžik pravdy. „Odstupte!“ — tímto výkřikem Erich Nold, zástupce malých akcionářů, na schůzi BMW v prosinci 1959 zaútočil na tehdejší management. Riskem značné části svého jmění a vzdor doporučení vlastních bankéřů dotáhl Herbert Quandt svůj podíl v BMW na padesát procent. Tímto krokem se z dědice průmyslnického impéria stal pán bavorské automobilky a Quandtovi se navždy zapsali do dějin BMW
Zdroje
https://en.wikipedia.org/wiki/G%C3%BCnther_Quandt
https://en.wikipedia.org/wiki/Harald_Quandt
https://www.wsws.org/en/articles/2008/11/quan-n29.html
https://www.warhistoryonline.com/featured/a-fortunate-son-an-industrialistfather-infamous-nazi-goebbels-as-step-father-and-a-billion-dollar-legacy.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Herbert_Quandt
https://zwangsarbeit-in-berlin.de/en/station/mr-quandts-responsibility/
https://www.bmw-foundation.org/about-us/about-the-bmw-foundation
https://momentmag.com/literary-moment-book-review-nazi-billionaires/
https://forward.com/culture/500759/nazi-billionaires-david-de-jong-porsche-goebbels-oetker-quandt/
https://www.cicero.de/innenpolitik/ns-verbrechen-totgeschwiegen/43154
https://www.bmwblog.com/2019/12/22/the-10-hour-race-for-bmw-the-1959-shareholders-meeting/
Obrázky
Von Bundesarchiv, Bild 183-B03534 / Dorneth / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5432282
